Každoroční mamografické vyšetření žen s rodinnou anamnézou rakoviny prsu by pomohlo zachránit mnoho životů

18. 11. 2010 | ecancer.org


Pokud by mamografické vyšetření jednou ročně podstupovaly ženy mladší 50 let, v jejichž rodině se vyskytla rakovina prsu, bylo by možné včas odhalit více případů tohoto zhoubného onemocnění a zachránit více životů. Vyplývá to z výsledků britské studie, která byla právě publikována v prestižním odborném časopise The Lancet Oncology [1].

Každoroční mamografické vyšetření žen s rodinnou anamnézou rakoviny prsu by pomohlo zachránit mnoho životů

Ilustrační obrázek: istockphoto.com

Riziko rakoviny prsu je více než třikrát vyšší u žen, jejichž několik příbuzných trpělo tímto onemocněním, nebo u jejichž jedné příbuzné byl diagnostikován karcinom prsu v mladém věku. Odborníci z britského Programu mamografického screeningu NHS (NHS Breast Screening Programme, NHSBSP) navrhují, aby tyto ženy měly možnost chodit na screeningové vyšetření častěji nebo aby u nich screening začal v mladším věku než u většinové populace (ve Velké Británii se jedná o ženy ve věku 50–70 let a screeningový interval je tříletý) (viz Pozn.).

Studie nazvaná Family History 01 (FH01) byla navržena tak, aby bylo možné vyhodnotit případnou souvislost každoročního mamografického screeningu se stadiem onemocnění v okamžiku návštěvy screeningového centra, a také s pravděpodobností úmrtí žen mladších 50 let, které měly závažnou rodinnou anamnézu karcinomu prsu.

Ze 76 screeningových center ve Velké Británii bylo do studie nabráno 6710 žen se středně vysokým rizikem familiálního karcinomu prsu, kterým bylo po průměrnou dobu 4 let poskytováno každoroční screeningové vyšetření. Ze zaznamenané velikosti nádoru, stavu lymfatických uzlin a histologického stupně nádoru bylo pomocí prognostického skóre vypočítáno riziko úmrtí dané pacientky do 10 let od diagnózy. Výsledky byly porovnány se dvěma externími skupinami žen, které se neúčastnily mamografického screeningu: jednu skupinu tvořilo více než 100 000 britských žen z většinové populace, které byly do studie nabrány ve věku 40–42 let, zatímco druhou skupinu tvořily nizozemské ženy, jejichž alespoň jedna příbuzná onemocněla ve věku 25–77 let rakovinou prsu.

Z výsledků vyplynulo, že nádory prsu u žen, které podstupovaly každoroční mamografický screening, byly výrazně menší, byla u nich nižší pravděpodobnost metastáz do lymfatických uzlin, a vykazovaly také příznivější histologický stupeň ve srovnání s oběma externími skupinami žen.

Autoři studie konstatovali: „Velikost nádoru, stav lymfatických uzlin a histologický stupeň jsou významné prediktivní faktory pro případné úmrtí na karcinom prsu v budoucnosti. Nám se podařilo dokázat, že všechny tyto charakteristiky byly daleko příznivější v kohortě FH01 než ve dvou externích srovnávacích skupinách.“

Výzkuníci navíc předpověděli, že u žen, které podstoupily screening, je daleko vyšší pravděpodobnost, že 10 let po diagnóze invazivního karcinomu prsu budou stále naživu (ve srovnání se ženami z obou kontrolních skupin).

V závěru studie autoři uvedli: „Naše výsledky naznačují, že u žen mladších 50 let, kterým hrozí střední nebo vyšší riziko familiálního karcinomu prsu, by častější sledování pomocí mamografu mohlo přispět k časnějšímu odhalení nádoru, snížit riziko pokročilých forem onemocnění a snížit předpokládanou úmrtnost.“

Reference

  1. Duffy, S.W., Mackay, J., Thomas, S. et al. (2010). Mammographic surveillance in women younger than 50 years who have a family history of breast cancer: tumour characteristics and projected effect on mortality in the prospective, single-arm, FH01 study. The Lancet Oncology DOI: 10.1016/S1470-2045(10)70263-1

Poznámka překladatele

V České republice má právo na bezplatnou preventivní (screeningovou) mamografii každá žena již od 45. roku věku, a to ve dvouletých intervalech.

Klíčová slova: mamografické vyšetření, rakovina prsu