Nejhorší bylo čekání na výsledek
26. 9. 2019 | Markéta, 36 let, Zlín
Anetka mi dnes v noci nedala moc pokoj. Asi pětkrát jsem vstávala, abych ji nakojila. Ale pro moji vytouženou holčičku vydržím všechno. První miminko ve 36 letech, po téměř čtyřech letech léčby a opakovaných pokusech o umělé oplodnění. Je to naše „holčička ze zkumavky“ – krásná a zdravá, už skoro tři měsíce se na ni nevěřícně dívám.
Ilustrační obrázek: shutterstock.com
Ráno Anetka konečně usnula a já si dávám sprchu. Ruka mi sjede na tvrdší místo v levém prsu. Několik dní už o bulce vím, ale to se při kojení stává, že může „zatvrdnout“ mléko. Včera jsem to už nevydržela a v telefonu jsem se s tím svěřila mamince. Ale uklidnila mě a slíbila, že pozítří přijede, aby mi pomohla s malou.
Zatímco babička chová Anetku, já jsem se dnes rozhodla a domluvila jsem si vyšetření prsu ve screeningovém centru. Chci mít jistotu, že nemám v prsu nádor. Když jsem řekla do telefonu, že si hmatám bulku a že kojím, objednali mě hned na další den na ultrazvuk.
Druhý den odpoledne mě paní doktorka mě vyšetřuje ultrazvukem – levý prs, pak pravý a zase se vrací k levému prsu, vyšetřuje i podpaží. V levém prsu je útvar velký 15 mm, prý je nutná biopsie, v podpaží nejsou zvětšené uzliny. Hned druhý den jdu na biopsii, chci to mít co nejdříve za sebou. Týden strachu a obav, čekání na výsledek biopsie. Čtu si na internetu vše o nádorech prsu, nelze to vydržet. Všechno mi nahrává na to, že mám rakovinu prsu. Jsem starší rodička, musela jsem podstoupit hormonální léčbu před otěhotněním, a v graviditě nebo v období kojení se rakovina prsu přece může taky vyskytnout. Manžel mě utěšuje, babička s námi zůstává a já čekám. Nedá se nic dělat, budu se léčit. Udělám všechno pro to, abych se co nejdřív uzdravila. Jsem se vším smířená, nejspíš dostanu chemoterapii, už si vybírám na internetu paruku.
Ilustrační obrázek: shutterstock.com
O týden později si jdu pro výsledek a nechápu, proč se ta doktorka usmívá. „Je to laktační adenom,“ dozvídám se od ní. „Je to nezhoubný nádor, který se v období kojení vyskytuje. Není zapotřebí jej operovat ani nijak léčit. Budete dál kojit, nádor se může během kojení i zvětšit, v takovém případě jej zkontrolujeme.“ Nechám se znovu lékařkou ujistit, že je to pravda, že nemám rakovinu prsu, nejraději bych ji objala... a pak už jen běžím domů, za Anetkou, za manželem a maminkou. Jsem ta nejšťastnější ženská na světě, která ví, že není nic lepšího než být zdravá.
