Po zahájení pravidelného cvičení se u postmenopauzálních žen rychle sníží riziko vzniku rakoviny prsu
11. 8. 2014 | Tisková zpráva Americké asociace pro výzkum rakoviny (AACR)
Ženy v postmenopauze, které se během posledních čtyř let věnovaly pravidelné tělesné aktivitě odpovídající alespoň čtyřem hodinám chůze týdně, mají nižší riziko vzniku invazivního karcinomu prsu ve srovnání s ženami, které během téže doby cvičily méně. Takový je závěr studie, která byla publikována v odborném časopise Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention [1].
Ilustrační obrázek: rawpixel.com (pexels.com)
„Dvanáct MET-h týdně (udáváno v jednotkách tzv. metabolického ekvivalentu) odpovídá čtyřem hodinám chůze týdně nebo dvěma hodinám cyklistiky či jiné sportovní aktivity týdně. To je v souladu s doporučením Světového fondu pro výzkum rakoviny (World Cancer Research Fund, WCRF), který uvádí alespoň 30 minut denně,“ vysvětlila dr. Agnès Fournierová, která pracuje v Centre for Research in Epidemiology and Population Health při Institut Gustave Roussy ve francouzském městě Villejuif. „Naše studie ukazuje, že není nutné věnovat se velmi temperamentním aktivitám, ani není potřeba přehánět to s jejich frekvencí: prospěšných je i 30 minut chůze denně.“
Postmenopauzální ženy, u kterých bylo v uplynulých čtyřech letech zaznamenáno alespoň 12 MET-h týdně, měly o 10 % nižší riziko invazivního karcinomu prsu ve srovnání s méně aktivními ženami. Nižší riziko vzniku invazivního karcinomu prsu naopak nebylo zjištěno u žen, které se v této míře věnovaly tělesné aktivitě před pěti až devíti lety, ale byly méně aktivní ve čtyřech posledních letech před sběrem dat.
„Má se za to, že tělesná aktivita snižuje u žen v postmenopauze riziko vzniku karcinomu prsu,“ uvedla dr. Fournierová. „Dosud však nebylo jasné, jak rychle po zahájení cvičení tato souvislost vzniká, ani jak dlouho po ukončení pravidelného cvičení ještě trvá. Naše studie na tyto otázky právě odpověděla.“
„Zjistili jsme, že rekreační tělesná aktivita, dokonce i nízké intenzity, má relativně rychlý dopad na vznik karcinomu prsu. Ukázalo se však také, že po ukončení tělesné aktivity vymizelo i snížené riziko vzniku tohoto onemocnění. Z toho plyne jednoznačné doporučení postmenopauzálním ženám: cvičíte-li, pokračujte; necvičíte-li, měly byste o tom začít uvažovat, neboť se Vám rychle sníží riziko vzniku rakoviny prsu.“
Dr. Fournierová společně se svými kolegy analyzovala údaje získané z dotazníků vyplněných 59 308 ženami v postmenopauze, které byly zařazeny do E3N, francouzské větve celoevropské studie EPIC (European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition) (2). Medián doby sledování činil 8,5 roku; během sledování byl primární karcinom prsu diagnostikován celkem u 2 155 žen zapojených do této studie. Celkové množství rekreační tělesné aktivity, které ženy uváděly do dotazníků, bylo přepočítáno na jednotky MET-h týdně. Snížení rizika vzniku karcinomu prsu v důsledku 12 nebo více MET-h týdně nebylo ovlivněno hodnotou indexu tělesné hmotnosti (BMI), přírůstkem na váze, obvodem pasu, ani mírou tělesné aktivity v době pěti až devíti let před sběrem údajů.
Reference
- Fournier, A., Dos Santos, G., et al. (2014). Recent recreational physical activity and breast cancer risk in postmenopausal women in the E3N cohort Cancer Epidemiology, Biomarkers & Prevention DOI: 10.1158/1055-9965.EPI-14-0150
- EPIC – European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition
Klíčová slova: ženy v postmenopauze, riziko vzniku rakoviny prsu, tělesná aktivita
