Co říkají čeští odborníci na „kanadskou studii“?
11. 4. 2014 | Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU)
V polovině února 2014 citovala řada českých médií zprávu o tzv. „kanadské studii“, která byla publikována v odborném časopise British Medical Journal a zpochybňovala význam mamografického vyšetření. Rádi bychom veřejnost upozornili na několik důležitých faktů, které často zůstaly opomenuty.
Datový audit mamografického screeningu v praxi 2013 (Fotografie: IBA MU)
„Kanadská studie“ byla provedena v letech 1980–1985
Srovnávat tehdejší mamografy a kvalitu mamografických snímků s dnešními moderními přístroji je podobné, jako byste se pokoušeli vzájemně porovnávat škodovku „stodvacítku“ z 80. let a nejnovější model octavie. Řekněte sami, kterému autu byste více věřili?
Způsob, jakým byla studie organizována, byl neobvyklý
Studie tohoto typu jsou obecně navrhovány tak, že na části populace se zkouší nějaká vyšetřovací metoda, o níž se předpokládá, že by mohla být přínosná (v tomto konkrétním případě mamografické vyšetření), a výsledky se porovnávají s běžnou populací, která nepodstupuje žádnou zvláštní vyšetřovací metodu. V případě „kanadské studie“ byly ženy podstupující mamogafické vyšetření porovnávány s ženami, jimž byly prsy pravidelně vyšetřovány pohmatem (což lze pokládat za jistou, byť nedokonalou vyšetřovací metodu). Skutečný přínos mamografie tedy tato studie ani nemohla stanovit.
„Kanadská studie“ byla prováděna na omezeném vzorku populace
Studie se účastnily motivované dobrovolnice (celkem jich bylo asi 90 tisíc), které rozhodně nepředstavovaly průřez typickou populací. S trochou hořké nadsázky lze říci, že v ČR již od roku 2002 probíhá obrovská studie, v níž se zhruba 50 % žen v rizikovém věku účastní mamografického screeningu, zatímco druhá polovina žen se z vlastního rozhodnutí (nebo i z pouhé neinformovanosti) screeningu nikdy nezúčastní. V druhé skupině žen se bohužel stále ještě stává, že na zhoubný nádor prsu se přijde příliš pozdě, v pokročilém stadiu rakoviny. Naděje na úplné uzdravení je tragicky nízká v porovnání s první skupinou žen, které se pravidelně účastní mamografického screeningu.
Shrnutí
Ve srovnání s „kanadskou studií“, kterou lze považovat za zajímavou exkurzi do historie mamografie, má Česká republika k dispozici údaje o statisících vyšetření pomocí moderních diagnostických přístrojů. Výsledky Programu mamografického screeningu v ČR jsou každoročně zveřejňovány na stránkách mamo.cz (viz odkazy níže). Údaje z Národního onkologického registru České republiky (NOR ČR) jednoznačně prokazují, že úmrtnost na rakovinu prsu v naší zemi znatelně klesá; mamografický screening se na tomto trendu významnou měrou podílí. Pacientky, u nichž byl díky mamografickému vyšetření nalezen zhoubný nádor v počátečním stadiu, mají nesrovnatelně lepší prognózu na uzdravení, než kdyby se po několika letech začal pokročilý nádor projevovat zdravotními potížemi.
Související odkazy
- Proč využíváme mamografii pro screening nádorů prsu – a nepřestaneme ji využívat po vydání „aktuální“ kanadské studie? (Medical Tribune, 11. 3. 2014)
- Zpochybní kanadská retrostudie současný mammární screening? (prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., 24. 2. 2014)
- Reportáž z posledního velkého setkání odborníků na mamodiagnostiku, kde byly prezentovány aktuální výsledky Programu mamografického screeningu v ČR (listopad 2013)
Klíčová slova: kanadská studie, mamografický screening, rakovina prsu
