11. ročník setkání mamodiagnostiků: screeningová centra se připravují na nápor klientek v důsledku adresného zvaní

4. 12. 2013 | Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

Na konci listopadu 2013 se v Brně opět setkali zástupci center mamografického screeningu, Komise odborníků pro mamární diagnostiku (KOMD), Asociace mamodiagnostiků České republiky (AMA-CZ) a Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU). Na jedenáctý ročník již tradiční konference „Datový audit mamografického screeningu v praxi“ se sjel rekordní počet účastníků: o problematice datového auditu a praktické realizace mamografického screeningu v ČR přijelo diskutovat více než 150 lékařů a dalších odborníků, kteří jsou do screeningu přímo zapojeni.

11. ročník setkání mamodiagnostiků: screeningová centra se připravují na nápor klientek v důsledku adresného zvaní

Fotografie: Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

Pozvání na konferenci přijala i Mgr. Miluše Horská, místopředsedkyně Senátu PČR, a prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR. V následujících bodech jsou shrnuta nejdůležitější fakta, která zazněla během setkání.

Mamografický screeningový program funguje v ČR nepřetržitě již od roku 2002, tedy již 11 let.
Tento program je plně organizovaný, s jasně definovanými pravidly a sítí kontrolovaných akreditovaných center. Bez kvalitních screeningových center by program nemohl fungovat. Nedílnou součástí programu je systém informační podpory, který umožňuje průběžné hodnocení celého screeningového procesu a jeho dopadu na cílovou populaci. Informační podporu zajišťuje již od samého začátku Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU).
Přes absenci cíleného zvaní žen dosáhl program mamografického screeningu významného populačního zásahu (aktuální pokrytí činí 56,6 %): od roku 2002 bylo provedeno celkem 4 213 986 screeningových mamografií, bylo zachyceno 21 315 zhoubných nádorů prsu, z toho drtivá většina v časných stadiích, což je předpokladem úspěšné léčby. Zhoubný nádor zachycený v časném stadiu znamená výraznou úsporu pro zdravotnický systém, mnohem menší léčebnou zátěž pro pacientku a nesrovnatelně vyšší šanci na dlouholeté přežití ve srovnání s pozdě diagnostikovanými nádory.
Program významně ovlivňuje populační epidemiologii onemocnění: navzdory tomu, že incidence roste či stagnuje, mortalita viditelně klesá, což svědčí o zřetelném dopadu screeningového programu na pokročilost onemocnění. V rámci screeningového programu je drtivá většina karcinomů detekována v časném stadiu, takto detekované pacientky jsou efektivně léčeny a jejich relativní pětileté přežití dosahuje téměř 100 %.
Setrvale se zvyšuje podíl onemocnění klinického stadia I: v národním programu mamografického screeningu jsou v prvním stadiu detekovány tři čtvrtiny (75,8 %) případů všech detekovaných onemocnění.
V roce 2012 bylo provedeno dosud nejvíce vyšetření v historii programu mamografického screeningu.
Účinnost programu se projevuje i při srovnání přežití pacientek s karcinomem prsu v 80. letech (před zavedením moderních mamografů a metod léčby), v 90. letech (rozmach šedého screeningu) a od roku 2002 dále (začátek organizovaného screeningu). Přežití dosahuje jednoznačně nejvyšších hodnot od roku 2002, kdy byl zaveden organizovaný program mamografického screeningu.
Pokrytí cílové populace rychle rostlo až do roku 2009, kdy se poprvé podařilo dosáhnout polovičního pokrytí cílové populace. Od té doby pokrytí roste jen mírně (aktuální pokrytí činí 56,6 %). V souvislosti se zavedením programu adresného zvaní, který bude zahájen v lednu 2014, se očekává další nárůst pokrytí cílové populace.
Kvalita a bezpečnost screeningového programu je pečlivě monitorována na jednotlivých akreditovaných centrech pomocí standardizovaných indikátorů kvality. Akreditovaná centra aktuálně vykazují velmi dobré a vyrovnané výsledky v záchytu nádorů. Komise odborníků pro mamární diagnostiku (KOMD) některá centra upozornila na příliš vysoký podíl doplňujících vyšetření; přítomní odborníci se však shodli, že i zdánlivě „nadbytečné“ doplňující vyšetření může být v některých případech život zachraňujícím výkonem, a že tedy tento indikátor není ani zdaleka tím nejvýznamnějším.
Navzdory některým kontroverzním studiím, které byly publikovány v roce 2012, mamografický screening prokazatelně snižuje úmrtnost na karcinom prsu a jeho přínosy znatelně převažují nad možnými riziky.