Sedmnáct let mamografického screeningu v ČR: programu se účastní necelé dvě třetiny žen

20. 11. 2019 | Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (IBA LF MU)

---

Fotografie: IBA LF MU

Pozvání na konferenci i letos přijal prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR. Většinu posluchačů již tradičně tvořili lékaři a radiologičtí asistenti pracující v akreditovaných centrech mamografického screeningu. V následujících bodech jsou shrnuta nejvýznamnější fakta, která zazněla během setkání.

Mamografický screening v České republice v roce 2018

• Program mamografického screeningu funguje v ČR nepřetržitě od roku 2002, tedy již 17 let.
• Tento program je plně organizovaný, s jasně definovanými pravidly a sítí kontrolovaných akreditovaných center. Bez kvalitních screeningových center by program nemohl fungovat. Nedílnou součástí programu je systém informační podpory, který umožňuje průběžné hodnocení celého screeningového procesu a jeho dopadu na cílovou populaci. Informační podporu zajišťuje již od začátku programu IBA LF MU.
• Pokrytí cílové populace (tzn. žen ve věku 45–69 let) mamografickým screeningem v roce 2018 dosáhlo 61,8 %, což představuje stabilizaci pokrytí v posledních několika letech a mírný pokles v roce 2018 (obr. 1).
• V roce 2018 bylo vyšetřeno 694 062 žen, což představuje stagnaci oproti předchozímu roku (obr. 2). Počet vyšetření v čase roste; výjimkou je rok 2015, což lze vysvětlit zavedením adresného zvaní v roce 2014 a dvouletým screeningovým intervalem. To znamená, že ženy, které reagovaly na pozvání již v roce 2014, se mohly opakovaně zúčastnit až v roce 2016. Relevantním údajem hodnocení trendu účasti je pokrytí mamografickým screeningem (viz předchozí bod).
• Od roku 2002, kdy byl v ČR zahájen organizovaný program mamografického screeningu, byl u 44 520 žen odhalen zhoubný nádor prsu. Drtivá většina z těchto nádorů byla odhalena v časných stadiích, což bylo předpokladem pro úspěšnou léčbu.
• Program mamografického screeningu významně ovlivňuje populační epidemiologii karcinomu prsu. Dlouhodobě klesající mortalita tohoto onemocnění při rostoucí incidenci svědčí o zřetelném dopadu screeningového programu na pokročilost onemocnění (obr. 3).
• Po věkové standardizaci incidence a mortality karcinomu prsu sledujeme v posledních deseti letech ještě výraznější pokles mortality (obr. 4).
• Dlouhodobě se zvyšuje podíl zhoubných nádorů prsu diagnostikovaných v klinickém stadiu I, kdy je relativní 5leté přežití takřka 100 % (obr. 5).
• V celé populaci postupně roste zastoupení stadia I (48,2 %). V samotném screeningovém programu jsou v prvním stadiu nalezeny více než tři čtvrtiny onemocnění (obr. 6).
• Mezi diagnostikovanými nálezy výrazně převládají nádory malé velikosti a v časném stadiu (Ca in situ: 11,5 %, T1: 65,2 %; obr. 2).
• Kvalita a bezpečnost screeningového programu je pečlivě monitorována v jednotlivých akreditovaných centrech pomocí standardizovaných indikátorů kvality. Akreditovaná centra aktuálně vykazují velmi dobré a vyrovnané výsledky v záchytu nádorů.
• V porovnání s vyspělými evropskými zeměmi je však podíl doplňujících vyšetření (further assessment rate) v České republice velmi vysoký (u různých věkových skupin se pohybuje mezi 9,5 a 20,7 %, viz obr. 7) a výrazně převyšuje hodnotu doporučovanou ve stávajících evropských guidelines (do 7 %) [1].
• V jednotlivých krajích ČR pozorujeme rozdílné hodnoty pokrytí cílové populace mamografickým screeningem(obr. 8). Dlouhodobě nejúspěšnější je Kraj Vysočina, naopak nejnižší pokrytí dlouhodobě vykazovalo hlavní město Praha. V posledním roce však došlo k mírnému poklesu pokrytí napříč kraji; největší propad byl zaznamenán v Libereckém kraji, který měl v roce 2018 ještě nižší pokrytí než dlouhodobě „nejhorší“ Praha.
• Dopad mamografického screeningu na epidemiologii karcinomu prsu dokládají i nejnovější údaje Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) [2]: v incidenci tohoto onemocnění zaujímá Česká republika 22.–23. místo v Evropě, v mortalitě karcinomu prsu dokonce až 34.–35. místo v Evropě (obr. 9).

Stáhněte si celou prezentaci prof. Daneše (mamografický screening v roce 2018, PDF soubor, 2.5 MB) a prim. Skovajsové (indikátory kvality v roce 2018, PDF soubor, 762 kB).

Praktické aspekty činnosti center mamografického screeningu

Z přednášek dalších řečníků vybíráme jen nejdůležitější body. Prezentace všech přednášejících, kteří dali souhlas s jejich zveřejněním, jsou k dispozici ke stažení.

Mgr. Ondřej Ngo (IBA LF MU, ÚZIS ČR) ve svém příspěvku blíže vysvětlil problematiku hodnocení ukazatelů výkonnosti screeningu karcinomu prsu. Zdůraznil přitom, že v České republice jsou implementovány a monitorovány ukazatele výkonnosti v souladu s mezinárodními doporučeními, aby co nejlépe popisovaly screeningový proces v ČR s využitím dostupných dat. Při jejich hodnocení je však potřeba uvažovat faktory ovlivňující výsledné hodnoty ukazatelů kvality screeningového programu a uplatňovat standardizaci hrubých ukazatelů. Teprve standardizované ukazatele se dají využít např. k mezinárodnímu srovnání incidence či mortality karcinomu prsu, ze kterého mimochodem Česká republika vychází velmi dobře: ze 40 evropských zemí vykazuje ČR pátou nejnižší úmrtnost na rakovinu prsu u žen, přičemž Češky jsou na tom z tohoto úhlu pohledu stejně dobře jako Švédky [2].

Mgr. et. Bc. Petra Štenglová, DiS. (EUC, a.s.) se podělila o své praktické zkušenosti z auditu mamodiagnostických center. Zaměřila se přitom na vedení zdravotnické dokumentace a skartace ve světle současné legislativy a svou přednášku doplnila zajímavou fotodokumentací.

MUDr. Renata Knorová, MBA, předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP ČR), ukázala, že kvalitu center mamografického screeningu lze do jisté míry vysledovat i z dat zdravotních pojišťoven. Jedním dechem však dodala, že se ani zdaleka nejedná o reprezentativní data, neboť SZP ČR nemá k dispozici údaje od Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (VZP ČR).

RNDr. Ondřej Májek, Ph.D. (IBA LF MU, ÚZIS ČR) poukázal na nové možnosti datového auditu screeningu karcinomu prsu v souvislosti s daty z Národního zdravotnického informačního systému (NZIS). Součástí NZIS je mj. Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS), ze kterého lze vydolovat velké množství užitečných informací. Zajímavým číslem je třeba pokrytí cílové populace screeningem během tříletého intervalu: tento údaj je vypočten jako poměr počtu žen, které během tří kalendářních let absolvovaly screeningovou mamografii, k počtu všech žen ve věku 45–69 let. Oproti tomu pokrytí cílové populace screeningem dle standardního (dvouletého) intervalu je vypočteno jako poměr počtu žen, které během dvou kalendářních let absolvovaly screeningovou mamografii (výkony 89221, 89223), k počtu všech žen ve věku 45–69 let. Z dat NRHZS tak lze vyvodit závěr, že tříleté pokrytí screeningem dosahuje 68 %, při zahrnutí diagnostických vyšetření až 71 %. Dalším užitečným poznatkem, který vyplynul z dat NRHZS, je i procento žen, které reagují na adresné zvaní. Dr. Májek konstatoval, že na první adresné zvaní reaguje přibližně 40 % žen, přičemž v dalších kolech zvaní míra účasti klesá. Z údajů NRHZS lze analytickými postupy dostat velké množství dalších informací, proto NZIS ve své stávající podobě představuje velmi perspektivní nástroj pro inovaci datového auditu.

Prof. Daneš se krátce zmínil o úhradách zdravotních pojišťoven v roce 2020 a upozornil přítomné zástupce screeningových center na zásady vykazování kódu výkonu screeningu v dispenzární péči 89178 u karcinomu prsu. Screeningových center se dotkne i změna legislativy a nový Národní radiologický standard (NRS) pro mamografii. Na závěr svého vystoupení prof. Daneš krátce pohovořil o rychle se rozvíjejících metodách umělé inteligence, která by v budoucnu mohla výrazně zefektivnit práci radiologům.

RNDr. Daniel Klimeš, Ph.D. (IBA LF MU, ÚZIS ČR) již tradičně představil aktuální informace ze sběru a validace dat. Tentokrát se zaměřil na problematiku intervalových karcinomů a na vykazování screeningové mamografie po vyléčené malignitě. Na závěr dr. Klimeš zmínil novou metodiku sběru dat do Národního onkologického registru (NOR).

Odlehčenější příspěvek přednesl RNDr. Martin Komenda, Ph.D. (IBA LF MU, ÚZIS ČR), který představil novou podobu webu mamo.cz. Po více než 11 letech provozu stávajícího webu dojde k dramatické změně jeho vzhledu. Čtenáři se mohou těšit i na zajímavější a výrazně přehlednější obsah.

Přednáškovou část uzavřela prim. MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D., která vyzvala přítomné k zamyšlení nad klinickým doporučeným postupem pro screening v České republice.

Příští ročník konference „Datový audit mamografického screeningu v praxi“ se bude konat opět za rok v brněnském hotelu International. Prezentovány budou nejen oficiální výsledky Národního programu screeningu karcinomu prsu v České republice za rok 2019, ale i řada dalších, prakticky zaměřených příspěvků.

Ke stažení

V tabulce jsou uvedeny prezentace přednášejících, kteří dali souhlas ke zveřejnění. Kliknutím na odkaz si můžete vybranou prezentaci stáhnout do svého počítače.

Autoři	Prezentovaný příspěvek
J. Daneš	Oficiální výsledky Národního programu screeningu karcinomu prsu za rok 2018 ( PDF soubor, 2.5 MB)
O. Ngo	Hodnocení ukazatelů výkonnosti ve screeningu karcinomu prsu ( PDF soubor, 1.2 MB)
M. Skovajsová	Hodnocení kvality v centrech v roce 2018 ( PDF soubor, 762 kB)
O. Májek	Nové možnosti datového auditu screeningu karcinomu prsu z dat Národního zdravotnického informačního systému ( PDF soubor, 1.9 MB)
J. Daneš	Aktuality: nová legislativa screeningového programu, NRS, úhrady 2019, změna popisu výkonu screeningu u žen v dispenzární péči a po karcinomu prsu ( PDF soubor, 351 kB)
D. Klimeš	Aktuální informace ze sběru a validace dat, vykazování screeningu u žen po karcinomu prsu ( PDF soubor, 383 kB)
M. Komenda	Nový web AMA a mamárního screeningového programu ( PDF soubor, 1.7 MB)

Reference

1. Perry N, Broeders M, de Wolf C, et al. European Guidelines for Quality Assurance in Breast Cancer Screening and Diagnosis, 4th edition. Office for Official Publications of the European Communities, Luxembourg, 2006.
2. Ferlay J, Ervik M, Lam F, Colombet M, Mery L, Piñeros M, Znaor A, Soerjomataram I, Bray F (2018). Global Cancer Observatory: Cancer Today. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer [cit. 2018-11-29]. Dostupné z: https://gco.iarc.fr/today

Národní program mamografického screeningu v několika grafech

Fotogalerie

Klíčová slova: datový audit, mamografický screening, konference