7. ročník konference „Datový audit mamografického screeningu v praxi“

8. 12. 2009 | Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity


Již sedmý ročník má za sebou každoroční setkání pracovníků akreditovaných mamografických center nesoucí název „Datový audit mamografického screeningu v praxi“. Letošní konference se konala 27. listopadu 2009 v Brně a mezi hosty byli vedle rekordních 130 účastníků mj. i ředitelka Odboru zdravotních služeb Ministerstva zdravotnictví ČR MUDr. Stanislava Pánová, vedoucí Odboru zdravotnictví Krajského úřadu JMK MUDr. Josef Drbal a MUDr. Miloslava Dubovská z Úseku zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny.

7. ročník konference „Datový audit mamografického screeningu v praxi“

Fotografie: Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

MUDr. Pánová konferenci zahájila poděkováním všem, kteří se mamografického screeningu účastní, a označila jej za vzor dvěma mladším, teprve se rozbíhajícím screeningovým programům (screening karcinomu děložního hrdla a kolorektálního karcinomu).

Velmi pozitivní výsledky mamografického screeningu, který byl v ČR zahájen již v roce 2002, prezentoval prof. MUDr. Jan Daneš, CSc. z Radiodiagnostické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze a člen Komise odborníků pro mamární diagnostiku (KOMD). Během necelých 8 let jeho existence bylo provedeno přibližně 2,5 milionu preventivních vyšetření, jejichž hlavním cílem je vyhledávat časná stadia karcinomu prsu u žen ve věku nad 45 let. Právě zachycení nádoru v jeho rané fázi významně zvyšuje úspěšnost léčby a naději na úplné vyléčení pacientky. Díky screeningu se významným způsobem daří snižovat relativní podíl rakoviny prsu diagnostikované v pokročilém stadiu a naopak zvyšovat podíl nádorů v klinickém stadiu I a II. Časná stadia tak nyní tvoří plné tři čtvrtiny diagnostikovaných onemocnění (pro srovnání – u kolorektálního karcinomu je v klinickém stadiu I nebo II diagnostikováno pouze 44 % onemocnění). Se zvyšujícím se podílem časných stadií souvisí i skutečnost, že navzdory rostoucí incidenci onemocnění zůstává mortalita na stejné úrovni. Daří se i zvyšovat účast klientek v programu – pokrytí cílové populace žen činilo 51,2 % v roce 2008.

Kvalitou poskytované péče v akreditovaných mamografických centrech se zabývaly příspěvky prim. MUDr. Miroslavy Skovajsové, Ph.D. (Mamma centrum Medicon) a prim. MUDr. Heleny Bartoňkové (Masarykův onkologický ústav) z KOMD. Vedle kvalitní diagnostické práce a splnění akreditačních podmínek je totiž důležitá i informovanost klientek, které by měly být seznámeny s problematikou prevence a motivovány k další účasti ve screeningovém programu. Ten předpokládá pravidelná vyšetření jednou za dva roky. Aktuální údaje hovoří o tom, že v období 2–2,5 roku od posledního vyšetření se k opětovné návštěvě mamografického centra odhodlají plné dvě třetiny žen, což lze považovat za úspěch.

Program disponuje vlastním systémem informační podpory, který zajišťuje Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA). Systém umožňuje pečlivou kontrolu kvality, účinnosti, bezpečnosti a nákladové efektivity na úrovni celého programu i jednotlivých akreditovaných mamografických center. Díky tomu lze velmi dobře hodnotit výsledky a přínos screeningového programu na dlouhodobé bázi, stejně jako indikátory kvality v rámci center. Ke komunikaci mezi zúčastněnými institucemi i s širokou veřejností pak slouží webový portál Mamo.cz, na němž lze najít nejen podrobné informace o screeningu a organizační aktuality, ale i seznam akreditovaných mamografických pracovišť nebo online poradnu, kde na dotazy čtenářek odpovídají přední odborníci z KOMD. Právě novinky v systému informační podpory byly hlavním tématem příspěvků Mgr. Ondřeje Májka, MUDr. Pavla Andrese, MBA a RNDr. Daniela Klimeše (IBA).

Program mamografického screeningu lze tedy označit za velmi úspěšný preventivní projekt, který pro mnoho žen znamená záchranu života nebo aspoň jeho významné prodloužení. Účastníci konference se však shodli, že stále existuje mnoho cílů, jichž by mělo být v následujících měsících či letech dosaženo. Za všechny jmenujme například snížení počtu vyšetření probíhajících mimo akreditovaná centra (tzv. „šedý screening“), co nejvyšší pokrytí cílové populace žen či neustálé zlepšování poskytované péče a individuální přístup ke klientkám. To vše je možné pouze za intenzivní spolupráce všech stran, které jsou do screeningového programu zapojeny, ať už jde o jednotlivá centra, orgány státní správy či plátce zdravotní péče.

Prezentace přednášejících, kteří dali souhlas ke zveřejnění, jsou k dispozici ke stažení.

Klíčová slova: datový audit, mamografický screening, konference

ČLÁNKY S PODOBNOU TEMATIKOU