miRNA řídí boj imunitního systému proti rakovině prsu

5. 5. 2013 | Tisková zpráva Cancer Research UK


Boj imunitního systému lidského organismu proti rakovině prsu je do značné míry řízen maličkými signálními molekulami, které jsou označovány jako miRNA (zkratka z anglického micro-RNA). K takovému závěru dospěli autoři mezinárodní studie, která byla právě publikována v odborném časopise Nature [1].

miRNA řídí boj imunitního systému proti rakovině prsu

Ilustrační obrázek: CSIRO, CC BY 3.0, Odkaz

Výzkumníci se zabývali celkem 1300 vzorky nádorů, které byly odebrány pacientkám s rakovinou prsu. Bylo zjištěno, že u různých podtypů rakoviny prsu se vzájemně liší miRNA – molekuly řídící aktivitu několika stovek životně důležitých genů.

V roce 2012 vědci z britské organizace Cancer Research UK publikovali přelomovou studii METABRIC [2], v níž dokázali, že rakovinu prsu lze klasifikovat do deseti odlišných genetických podtypů (viz dřívější článek). Nově zjištěné závěry se týkají nejčastější formy tohoto onemocnění, která je neobvyklá v tom, že organismus vykazuje mohutnou imunitní odpověď proti nádoru. To je pravděpodobně důvod, proč pacientky s tímto typem onemocnění mají obecně lepší prognózu než pacientky s jinými podtypy rakoviny prsu.

V nejnovější studii vědci hledali souvislost mezi jednotlivými podtypy rakoviny prsu a aktivitou miRNA v nádorech. Bylo zjištěno, že karcinomy prsu, které vyvolávaly odpověď imunitního systému, mají charakteristický „otisk“ miRNA, a že tedy molekuly miRNA hrají významnou roli v řízení imunitní odpovědi organismu.

miRNA jsou krátké fragmenty RNA (molekula příbuzná DNA), které fungují jako maličké přepínače uvnitř buněk: pomáhají „zapínat“ a „vypínat“ geny, čímž regulují produkci proteinů.

Závěry nejnovější studie jsou takové, že miRNA nefungují pouze jako přepínače do poloh zapnuto/vypnuto, ale že navíc jemně regulují chování buněk, včetně způsobu, jakým buňka bude interagovat s obrannými mechanismy organismu.

Hlavním autorem studie je prof. Carlos Caldas, který působí na Cancer Research UK Cambridge Institute při Cambridgeské univerzitě (University of Cambridge). Prof Caldas konstatoval: „Od té doby, co jsme zjistili, že rakovinu prsu lze klasifikovat do deseti různých podtypů onemocnění, se snažíme najít charakteristiky, které jsou typické pro každý z těchto typů rakoviny. U tohoto konkrétního typu rakoviny prsu to vypadá, že miRNA fungují jako genetické "ladičky", které pomáhají regulovat reakci imunitního systému organismu proti zhoubnému nádoru.“

Dr. Kat Arneyová z Cancer Research UK doplnila: „Ačkoli miRNA jsou dnes v onkologickém výzkumu žhavým tématem, stále kolem těchto maličkých molekul zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Vědci se postupně pokoušejí odhalit jejich úlohu v biologických procesech, které vedou ke vzniku zhoubného nádoru. Čím více budou mít informací o fungování miRNA, tím lépe budou schopni navrhovat nové léčebné postupy.“

Reference

  1. Dvinge, H., Git, A. et al. (2013). The shaping and functional consequences of the microRNA landscape in breast cancer Nature DOI: 10.1038/nature12108
  2. Curtis, C., Shah, S. P., et al. (2012). The genomic and transcriptomic architecture of 2,000 breast tumours reveals novel subgroups. Nature DOI: 10.1038/nature10983

Klíčová slova: rakovina prsu, miRNA