miRNA řídí boj imunitního systému proti rakovině prsu
5. 5. 2013 | Tisková zpráva Cancer Research UK
Boj imunitního systému lidského organismu proti rakovině prsu je do značné míry řízen maličkými signálními molekulami, které jsou označovány jako miRNA (zkratka z anglického micro-RNA). K takovému závěru dospěli autoři mezinárodní studie, která byla právě publikována v odborném časopise Nature [1].
Ilustrační obrázek: CSIRO, CC BY 3.0, Odkaz
Výzkumníci se zabývali celkem 1300 vzorky nádorů, které byly odebrány pacientkám s rakovinou prsu. Bylo zjištěno, že u různých podtypů rakoviny prsu se vzájemně liší miRNA – molekuly řídící aktivitu několika stovek životně důležitých genů.
V roce 2012 vědci z britské organizace Cancer Research UK publikovali přelomovou studii METABRIC [2], v níž dokázali, že rakovinu prsu lze klasifikovat do deseti odlišných genetických podtypů (viz dřívější článek). Nově zjištěné závěry se týkají nejčastější formy tohoto onemocnění, která je neobvyklá v tom, že organismus vykazuje mohutnou imunitní odpověď proti nádoru. To je pravděpodobně důvod, proč pacientky s tímto typem onemocnění mají obecně lepší prognózu než pacientky s jinými podtypy rakoviny prsu.
V nejnovější studii vědci hledali souvislost mezi jednotlivými podtypy rakoviny prsu a aktivitou miRNA v nádorech. Bylo zjištěno, že karcinomy prsu, které vyvolávaly odpověď imunitního systému, mají charakteristický „otisk“ miRNA, a že tedy molekuly miRNA hrají významnou roli v řízení imunitní odpovědi organismu.
miRNA jsou krátké fragmenty RNA (molekula příbuzná DNA), které fungují jako maličké přepínače uvnitř buněk: pomáhají „zapínat“ a „vypínat“ geny, čímž regulují produkci proteinů.
Závěry nejnovější studie jsou takové, že miRNA nefungují pouze jako přepínače do poloh zapnuto/vypnuto, ale že navíc jemně regulují chování buněk, včetně způsobu, jakým buňka bude interagovat s obrannými mechanismy organismu.
Hlavním autorem studie je prof. Carlos Caldas, který působí na Cancer Research UK Cambridge Institute při Cambridgeské univerzitě (University of Cambridge). Prof Caldas konstatoval: „Od té doby, co jsme zjistili, že rakovinu prsu lze klasifikovat do deseti různých podtypů onemocnění, se snažíme najít charakteristiky, které jsou typické pro každý z těchto typů rakoviny. U tohoto konkrétního typu rakoviny prsu to vypadá, že miRNA fungují jako genetické "ladičky", které pomáhají regulovat reakci imunitního systému organismu proti zhoubnému nádoru.“
Dr. Kat Arneyová z Cancer Research UK doplnila: „Ačkoli miRNA jsou dnes v onkologickém výzkumu žhavým tématem, stále kolem těchto maličkých molekul zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Vědci se postupně pokoušejí odhalit jejich úlohu v biologických procesech, které vedou ke vzniku zhoubného nádoru. Čím více budou mít informací o fungování miRNA, tím lépe budou schopni navrhovat nové léčebné postupy.“
Reference
- Dvinge, H., Git, A. et al. (2013). The shaping and functional consequences of the microRNA landscape in breast cancer Nature DOI: 10.1038/nature12108
- Curtis, C., Shah, S. P., et al. (2012). The genomic and transcriptomic architecture of 2,000 breast tumours reveals novel subgroups. Nature DOI: 10.1038/nature10983
Klíčová slova: rakovina prsu, miRNA
