Epidemiologie karcinomu prsu

Česká republika

Hlavním zdrojem dat o epidemiologii zhoubných nádorů je Národní onkologický registr ČR (NOR). Dnes je NOR nedílnou součástí komplexní onkologické péče a při 100% pokrytí české populace obsahuje za období 1977–2018 více než 2,6 milionu záznamů. Registrace novotvarů je legislativně zakotvena a je povinná [1]. Široké veřejnosti jsou tato data přístupná na webovém portálu www.svod.cz [2].

  • Incidence a mortalita nádorů prsu u žen

    Karcinom prsu je po jiných kožních nádorech nejčastějším zhoubným novotvarem u žen. V recentním období je v ČR každý rok nově diagnostikováno přibližně 7 200 žen s tímto onemocněním a přibližně 1 600 žen na něj zemře. Epidemiologické trendy u karcinomu prsu jsou charakterizovány setrvale rostoucí incidencí, u které v posledních letech pozorujeme lehké zpomalení růstu a náznak stabilizace. U mortality karcinomu prsu pozorujeme stagnaci a od poloviny 90. let mírný pokles hodnot (obr. 1a). V roce 2018 dosáhl počet nově diagnostikovaných nádorů prsu u žen počtu 7 182, což představuje více než 133 nádorů na 100 000 žen. Ve stejném roce zemřelo na karcinom prsu 1 621 žen, což představuje 30 úmrtí na 100 000 žen.

    Kromě absolutních počtů nově diagnostikovaných případů a úmrtí (obr. 1a) lze incidenci a mortalitu karcinomu prsu vyjádřit formou přepočtu na 100 000 žen v populaci (obr. 1b), či standardizovat na určitý věkový standard; nejčastěji je používán světový věkový standard ASR-W (obr. 1c) nebo nový evropský věkový standard ASR-E 2013 (obr. 1d). Tyto přepočty umožňují srovnávat incidenci i mortalitu karcinomu prsu v České republice a v ostatních zemích (viz Epidemiologie karcinomu prsu v mezinárodním srovnání).

    Obrázek 1a: Absolutní počty případů. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 1a: Absolutní počty případů. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 1b: Přepočty na 100 000 žen. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 1b: Přepočty na 100 000 žen. Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 1c: Přepočty na světový věkový standard (ASR-W). Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 1c: Přepočty na světový věkový standard (ASR-W). Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 1d: Přepočty na nový evropský věkový standard (ASR-E 2013). Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

    Obrázek 1d: Přepočty na nový evropský věkový standard (ASR-E 2013). Zdroj dat: NOR (incidence v celém období, mortalita do roku 1993), ČSÚ (mortalita od roku 1994)

  • Prevalence nádorů prsu u žen

    Přibližně od poloviny 90. let lze pozorovat postupné zlepšování epidemiologické situace, především stabilizaci a dokonce mírný pokles mortality (viz výše). Při stále rostoucí incidenci je však nevyhnutelným důsledkem zvyšování prevalence, tedy počtu žijících žen, u kterých byl v minulosti diagnostikován a léčen karcinom prsu. V roce 2018 dosáhla prevalence hodnoty 88 059 žen a ve srovnání s rokem 2008 (58 296 žen) tak vzrostla o 51,1 % (obr 2a).

    Prevalenci lze rovněž přepočítat na 100 000 žen v populaci (obr. 2b), což umožní porovnání hodnot s ostatními zeměmi (viz obr. 4 v sekci Mezinárodní srovnání).

    Obrázek 2a: Absolutní počty žijících pacientek. (Zdroj dat: NOR)

    Obrázek 2a: Absolutní počty žijících pacientek. (Zdroj dat: NOR)

    Obrázek 2b: Přepočet na 100 000 žen. (Zdroj dat: NOR)

    Obrázek 2b: Přepočet na 100 000 žen. (Zdroj dat: NOR)

  • Klinická stadia

    Je všeobecně známo, že záchyt onkologického onemocnění v méně pokročilém klinickém stadiu výrazně zvyšuje naději na dobrý výsledek léčby a na dlouhodobé přežití. Dostupná populační data o karcinomu prsu ukazují stále rostoucí podíl časných stadií u nově diagnostikovaných případů onemocnění (obr. 3a), a to zejména díky programu organizovaného screeningu, který byl v ČR oficiálně zahájen na podzim roku 2002. To je velmi pozitivní trend, neboť 5leté přežití pacientek, u nichž byl karcinom prsu diagnostikován v klinickém stadiu I či dokonce jako karcinom in situ, činí téměř 100 %. Na obr. 3b je znázorněn vývoj incidence karcinomu prsu s přihlédnutím ke stadiu, ve kterém je onemocnění diagnostikováno.

    Obrázek 3a: Podíl klinických stadií. (Zdroj dat: NOR)

    Obrázek 3a: Podíl klinických stadií. (Zdroj dat: NOR)

    Obrázek 3b: Incidence C50, podle klinických stadií. (Zdroj dat: NOR)

    Obrázek 3b: Incidence C50, podle klinických stadií. (Zdroj dat: NOR)

  • Věková struktura pacientek

    Karcinom prsu ve velké míře postihuje pacientky v produktivním věku. Typický věk české pacientky s karcinomem prsu sice leží v intervalu 60–74 let, ale 35 % všech nemocných je mladších než 60 let (obr. 4a). Na obr. 4b je znázorněn profil věkově specifické incidence karcinomu prsu.

    Obrázek 4a: Podíl případů ve věkové kategorii (analyzováno období 2014–2018). (Zdroj dat: NOR)

    Obrázek 4a: Podíl případů ve věkové kategorii (analyzováno období 2014–2018). (Zdroj dat: NOR)

    Obrázek 4b: Věkově specifická incidence (analyzováno období 2014–2018. (Zdroj dat: NOR)

    Obrázek 4b: Věkově specifická incidence (analyzováno období 2014–2018). (Zdroj dat: NOR)

  • Literatura
    1. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Národní onkologický registr (NOR) [20. 1. 2021]. http://www.uzis.cz/registry-nzis/nor
    2. Dušek, L., Mužík, J., Kubásek, M., Koptíková, J., Žaloudík, J., Vyzula, R.: Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, Brno 2005. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. ISSN 1802-8861.

Mezinárodní srovnání

Zhoubné novotvary (ZN) prsu patří k nejčastějším nádorovým onemocněním u žen ve světové populaci. Světová incidence byla pro rok 2020 odhadnuta celkem 2 261 419 nově diagnostikovaných nádorů prsu (1. nejčastější ZN u žen, 25,8 % ZN kromě kožních) a 531 086 nádorů prsu v Evropě (1. nejčastější novotvar u žen, 27,8 % ZN kromě kožních). Odhadovaný počet úmrtí na toto onemocnění byl v roce 2020 ve světě 684 996 (15,6 % všech úmrtí na ZN u žen, 1. místo mezi ZN jako příčinou úmrtí) a 141 765 úmrtí v Evropě (16,4 % úmrtí na ZN u žen, 1. místo mezi ZN jako příčinou úmrtí). Odhadovaná prevalence (pacientky žijící s nádorem) do 5 let od diagnózy ZN prsu byla pro rok 2020 celosvětově 7 790 717 (201,6 na 100 000 žen) a 2 138 117 v Evropě (552,2 na 100 000 žen). Kumulativní riziko vzniku ZN prsu do 75 let věku je 5,20 % celosvětově u žen, v Evropě je to 8,01 % u žen [1].

  • Základní přehled epidemiologických charakteristik

    Základní přehled epidemiologických charakteristik karcinomu prsu ve světě a v Evropě shrnují tabulky 1 a 2. Z dat je patrná poměrně vysoká zátěž evropských zemí tímto onemocněním, které je v některých zemích stále spojeno s velmi vysokou mortalitou.

    Tabulka 1: Epidemiologie zhoubného nádoru prsu ve světě. Zdroj: GLOBOCAN 2020.

    Parametr Ženy

    Incidence

    počet novotvarů

    2 261 419

    počet novotvarů na 100 000 žen

    58,5

    ASR(W)

    47,8

    podíl ze ZN kromě kožních

    25,8 %

    pořadí mezi ZN kromě kožních

    1.

    Mortalita

    počet úmrtí

    684 996

    počet úmrtí na 100 000 žen

    17,7

    ASR(W)

    13,6

    podíl z úmrtí na ZN kromě kožních

    15,6 %

    pořadí mezi ZN jako příčinou úmrtí

    1.

    Prevalence (pacientky žijící do 5 let od dg.)

    počet pacientek

    7 790 717

    počet na 100 000 žen

    201,6

    Kumulativní riziko vzniku nádoru

    do 75 let od narození

    5,20 %

    Tabulka 2: Epidemiologie zhoubného nádoru prsu v Evropě. Zdroj: GLOBOCAN 2020.

    Parametr Ženy

    Incidence

    počet novotvarů

    531 086

    počet novotvarů na 100 000 žen

    137,2

    ASR(W)

    74,3

    podíl ze ZN kromě kožních

    27,8 %

    pořadí mezi ZN kromě kožních

    1.

    Mortalita

    počet úmrtí

    141 765

    počet úmrtí na 100 000 žen

    36,6

    ASR(W)

    14,8

    podíl z úmrtí na ZN kromě kožních

    16,4 %

    pořadí mezi ZN jako příčinou úmrtí

    1.

    Prevalence (pacientky žijící do 5 let od dg.)

    počet pacientek

    2 138 117

    počet na 100 000 žen

    552,2

    Kumulativní riziko vzniku nádoru

    do 75 let od narození

    8,01 %

  • Incidence a mortalita

    Hodnoty incidence i mortality v evropském regionu jsou patrné i z grafických přehledů na obrázcích 1 a 2. V incidenci zhoubných nádorů prsu u žen obsazuje ČR světové 33. místo a v Evropě 21. pozici. V mortalitě zhoubných nádorů prsu u žen se ČR řadí na 145. místo ve světě a na 36. místo v Evropě.

    Obrázek 1: Incidence zhoubných nádorů prsu v mezinárodním srovnání. ASR(W) – počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 žen věkově standardizovaný na světový věkový standard. (Zdroj dat: GLOBOCAN 2020)

    Obrázek 1: Incidence zhoubných nádorů prsu v mezinárodním srovnání. ASR(W) – počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 žen věkově standardizovaný na světový věkový standard. (Zdroj dat: GLOBOCAN 2020)

    Obrázek 2: Mortalita zhoubných nádorů prsu v mezinárodním srovnání. ASR(W) – počet zemřelých na nádor na 100 000 žen věkově standardizovaný na světový věkový standard (Zdroj dat: GLOBOCAN 2020)

    Obrázek 2: Mortalita zhoubných nádorů prsu v mezinárodním srovnání. ASR(W) – počet zemřelých na nádor na 100 000 žen věkově standardizovaný na světový věkový standard. (Zdroj dat: GLOBOCAN 2020)

  • Prevalence a poměr M/I

    Mezinárodní epidemiologické statistiky rovněž umožňují odhad poměru mortalita : incidence (M/I), který lze považovat za nepřímý populační ukazatel dosahovaného přežití pacientů s chorobou v daném státě (obrázek 3). Dle nejnovějších statistik [1] Česká republika s hodnotou poměru M/I = 0,16 již dohnala vyspělé státy západní Evropy (rozsah 0,12–0,20). Poměr M/I odhadovaný v mezinárodních datech zhruba odpovídá recentním datům z Národního onkologického registru ČR [2], kdy při incidenci 68,99 a mortalitě 12,80 (údaje z roku 2018 přepočtené na ASR-W) vychází poměr 0,19. Index M/I doplňuje obrázek 4, který dokládá mezinárodně hodnocenou prevalenci pacientek s karcinomem prsu žijících 5 let od diagnózy. Logicky nejvyšší hodnotu prevalence pozorujeme u států s nejnižším indexem M/I, Česká republika obsazuje v prevalenci karcinomu prsu lepší průměr Evropy.

    Obrázek 3: Poměr mortalita / incidence u nádorů prsu v mezinárodním srovnání. Hodnoceno podle ASR(W) - počet případů na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard (Zdroj: GLOBOCAN 2020)

    Obrázek 3: Poměr mortalita / incidence u nádorů prsu v mezinárodním srovnání. Hodnoceno podle ASR(W) - počet případů na 100 000 osob věkově standardizovaný na světový věkový standard. (Zdroj dat: GLOBOCAN 2020)

    Obrázek 4: Prevalence (žijící pacientky do 5 let od diagnózy) zhoubného nádoru prsu v mezinárodním srovnání (Zdroj dat: GLOBOCAN 2020)

    Obrázek 4: Prevalence (žijící pacientky do 5 let od diagnózy) zhoubného nádoru prsu v mezinárodním srovnání. (Zdroj dat: GLOBOCAN 2020)

  • Kumulativní riziko

    Přehled mezinárodních statistik zakončíme přehledem kumulativního rizika vzniku zhoubného nádoru prsu od doby narození do 75 let věku (obrázek 5). Vysoké hodnoty rizika kopírují vysokou populační zátěž tímto onemocněním, zejména v evropských zemích. Česká republika s hodnotou 7,82 obsazuje průměrné místo mezi evropskými zeměmi (21. místo) a nadprůměrné v celosvětovém přehledu (33. místo).

    Obrázek 5: Kumulativní riziko vzniku zhoubného nádoru prsu do 75 let věku v mezinárodním srovnání. (Zdroj dat: GLOBOCAN 2020)

    Obrázek 5: Kumulativní riziko vzniku zhoubného nádoru prsu do 75 let věku v mezinárodním srovnání. (Zdroj dat: GLOBOCAN 2020)

  • Literatura
    1. 1. Ferlay J, Ervik M, Lam F, Colombet M, Mery L, Piñeros M, Znaor A, Soerjomataram I, Bray F (2020). Global Cancer Observatory: Cancer Today. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer [cit. 2021-03-01]. Dostupný z WWW: https://gco.iarc.fr/today.
    2. Dušek L., Mužík J., Kubásek M., Koptíková J., Žaloudík J., Vyzula R. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, [2005], [cit. 2021-03-01]. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. Verze 7.0 [2007], ISSN 1802-8861.