MAMO.CZ | MAMOGRAFICKÝ SCREENING [ISSN 1804-0861]
česky | english | mapa webu

Dědičná dispozice k nádorům prsu

Vyskytla se u Vašich blízkých příbuzných rakovina prsu? Výskyt dvou a více pacientek s nádorem prsu nebo vaječníku v přímé příbuzenské linii (například matka a dcera, nebo dvě sestry, obzvláště pokud alespoň jedna z žen onemocněla před 50. rokem věku), by měl být alarmujícím signálem, že by se mohlo jednat o dědičnou dispozici.

Úvod

Většina nádorových onemocnění vzniká náhodně a není způsobena dědičnou dispozicí. U asi 5-10% pacientek s nádory prsu by však onemocnění mohlo být zapříčiněno geneticky. Dědičnou dispozici k nádorům můžeme poznat především podle častějšího výskytu určitých typů nádorů v rodině (v linii otce nebo matky), podle výskytu nádorů v mladém věku i podle opakovaného výskytu nádorů u některých členů rodiny. Poškozený gen zděděný od jednoho z rodičů může způsobit vyšší pravděpodobnost nádorových onemocnění, než má ostatní populace. Pravděpodobnost předání tohoto genu do další generace je 50%. Může jej zdědit jak dcera, tak syn, a dále jej předat svým dětem. Prevence nádorů je důležitá u všech členů rodiny, kde se prokáže dědičná dispozice. Pak je nutné začít s prevencí v mnohem mladším věku, než se nabízí ostatním lidem v populaci.

Co může být příčinou vyššího rizika nádorů prsu?

Nádorová onemocnění prsu mohou být způsobena mnoha různými faktory. Pravděpodobnost vzniku nádoru roste se stoupajícím věkem. Životní styl a životní prostředí mohou také přispívat ke vzniku nádorů. Mírně zvýšené riziko nádoru prsu mohou mít ženy, které nikdy nerodily nebo které poprvé rodily po 30-35 roce věku, které začaly menstruovat časně před 11 rokem věku a jejichž menopauza, ukončení menstruace, se objevilo až po 55 roce. Obezita v menopause, nedostatek fyzické aktivity, vyšší konzumace alkoholu, předchozí léčba zářením na oblast mezihrudí nebo prsou (používá se u léčby některých zhoubných nemocí krve a mízních tkání) může přinášet také zvýšené riziko vzniku nádoru prsu. Bylo zjištěno, že ženy s vyšší životní úrovní mají vyšší výskyt zhoubného nádoru prsu. S tím souvisí i fakt, že v nejvyspělejších zemích je výskyt nádorů prsu nejvyšší.

Pokud již žena prodělala některá benigní (nezhoubná) nádorová onemocnění prsu, nebo je její prsní žláza změněna, její rizika karcinomu prsu jsou také zvýšena. V některých rodinách může být riziko nádorů prsu mírně zvýšeno díky kombinaci mnoha různých genů, říkáme tomu „polygenní“ dědičnost. Jedná se například o geny, které regulují odstranění toxických látek z těla, metabolismus hormonů, imunitní systém aj. Díky kombinacím změn v mnoha různých genech můžeme mít mírně zvýšená rizika rozličných onemocnění, například cukrovky, aterosklerózy, vysokého tlaku, ale i nádorů.

V některých rodinách však může být riziko nádorů významně zvýšeno díky dědičné dispozici, která je způsobena jedním poškozeným genem. Jedná se o „monogenní“ dědičnost způsobená chybou (mutací) v jednom genu. Tato mutace se přenáší z generace na generaci a riziko onemocnění nádorem bývá mnohonásobně vyšší než u ostatní populace.

Nejčastější příčinou dědičné dispozice k nádorům prsu a vaječníků je chyba v genech BRCA1 a BRCA2. Předpokládá se však, že existují i jiné geny, které mohou zvyšovat rizika těchto nádorů. Na jejich zjištění se stále výzkumně pracuje.

V některých rodinách se vyskytují nádory prsu nebo vaječníků jako součást jiných vzácných dědičných syndromů a většinou je možné podle rodinné anamnézy tyto syndromy rozeznat.

Co způsobují poškozené geny BRCA1 a BRCA2?

Oba geny, BRCA1 a BRCA2, jsou součástí genetického vybavení všech našich buněk. Kontrolují buněčné dělení a opravy chyb v našem genetickém materiálu. Pokud jsme zdědili mutaci v těchto genech od jednoho ze svých rodičů, je přítomna ve všech našich buňkách. Každý gen máme ve dvou kopiích, jednu od otce a jednu od matky. Porucha jedné kopie genu se projeví zvýšenou pravděpodobností vzniku nádoru. Pokud druhá kopie stejného genu zděděná od druhého rodiče je v pořádku, vše funguje normálně. Díky různým vlivům během života však může dojít náhodně k poruše i druhé, zdravé kopie stejného genu v některé buňce (prsu nebo vaječníků). V této buňce dojde k vyřazení celého genu z funkce a díky tomu i k možnému začátku nádorového bujení. Proč zrovna u genů BRCA1 a BRCA2 dochází především ke vzniku nádorů prsu nebo vaječníků, není úplně jasné.

Geny BRCA1 a BRCA2 byly objeveny v roce 1994 a 1995 a od té doby můžeme provádět jejich testování, tj. vyšetřit jejich strukturu a najít chybu, mutaci, která způsobuje dědičné riziko.

Kdy je potřebné genetické vyšetření?

Pokud má lékař podezření, že se v rodině může jednat o dědičnou dispozici k nádorům prsu a ovaria, měl by ženě doporučit genetickou konzultaci. Hlavními příznaky dědičnosti jsou:

  • nádory prsu v mladém věku (před menopauzou),
  • v některých rodinách i časný výskyt nádorů vaječníků,
  • výskyt dvou a více nádorů u někoho v rodině, například oboustranný nádor prsu, nebo výskyt nádoru prsu i vaječníku,
  • u mužů se může také vyskytnout nádor prsu,
  • mohou se objevit i jiné typy nádorů, jako například nádory tlustého střeva, žaludku, žlučových cest, slinivky, melanomy nebo nádory prostaty u muž.

Rozhodnutí, zda podstoupit genetickou konzultaci a testování, je vždy na člověku samotném. Genetická poradna je asi hodinová konzultace s podrobným rozborem jak osobní, tak rodinné anamnézy a je dobré si údaje o nemocích v rodině připravit.

Genetik může po podrobném rozboru rodinné anamnézy doporučit genetické testování, tj. vyšetření některých genů. Většinou se indikuje v rodinách, kde se nádor prsu nebo vaječníku objevil alespoň u dvou blízkých příbuzných, v časnějším věku, kde se vyskytl oboustranný nádor prsu, nebo duplicita nádoru prsu a vaječníku, nádor prsu u muže nebo jiná nádorová onemocnění. U žen s velmi časným výskytem nádoru prsu nebo vaječníku (do 40 let) se nabízí testování i bez pozitivní rodinné anamnézy. Vždy je nutné podepsání informovaného souhlasu s genetickým testováním.

Pokud je genetické testování rodině nabídnuto, provádí se vyšetření nejprve u osoby s nádorem prsu nebo vaječníku, pokud je to možné, u pacientky s nejčasnějším výskytem onemocnění. U této osoby hledáme mutaci (chybu), která byla příčinou onemocnění. Těchto mutací je mnoho různých druhů v různých oblastech obou genů. Jestliže mutaci najdeme, umožní nám to provádět u příbuzných tzv. prediktivní testování. Toto testování zjistí, zda mají stejnou mutaci jako pacientka a vyloučí nebo potvrdí jim dědičné riziko onemocnění.

Je však hodně rodin, které jsou velice rizikové, ale nikdo z pacientů s nádorovou nemocí nežije. Potom můžeme první testování a hledání mutace provést u zdravých příbuzných s tím omezením, že jestliže je výsledek testování negativní, nelze stoprocentně dědičné riziko vyloučit. Mohlo by se jednat o negativní výsledek z různých důvodů (např. v rodině byl příčinou nakupení nádorů jiný gen než BRCA1 nebo BRCA2). Dokud u někoho z příbuzných v rodině není patogenní (riziko způsobující) mutace v genech BRCA1 nebo BRCA2 zachycena, dědičné riziko nelze ostatním vyloučit. Celý postup genetického vyšetření je proto složitější.

Jak se genetické testování provádí?

Po podepsání informovaného souhlasu je žena odeslána na odběr krve (10 ml). Genetické testování trvá většinou několik měsíců vzhledem k nutnosti vyšetřit dva dlouhé geny BRCA1 a BRCA2. Testování u první osoby v rodině, kde se chyba v genu hledá, je nejsložitější.

Další testování u příbuzných (prediktivní) je již jednoduché, neboť známe mutaci v rodině a víme, co hledat. Proto trvá mnohem kratší dobu.

Jaké jsou možné výsledky genetického testování?

Pravděpodobnost zachycení mutace v testovaných rodinách se pohybuje většinou od 10% do 75% podle závažnosti rodinné anamnézy. Pro potomky nebo sourozence nosičky mutace platí 50% pravděpodobnost, že také zdědili stejnou mutaci v genu. Výsledky testování pacientky mohou být následující:

  • Pokud se nalezne v rodině patogenní mutace, u dalších členů rodiny lze dědičné riziko buď potvrdit nebo vyloučit pomocí prediktivního testování, tj. hledáním stejné mutace (provádí se od 18 let).
  • Pokud se však u testované pacientky s nádorem prsu nebo ovaria nenajde žádná chyba v genech BRCA1 nebo BRCA2, nejedná se v žádném případě o vyloučení dědičné dispozice, zvláště u vysoce rizikových rodin. Příčina dědičné kumulace nádorů může být v jiném poškozeném genu. Nelze geneticky testovat příbuzné, je možné jejich rizika onemocnění jen odhadnout.

Klinický genetik vždy sepíše podrobnou genetickou zprávu pro každou vyšetřenou osobu v rodině a konzultuje výsledky testování a vhodnou preventivní péči. Výsledky testování jsou sdělovány testované osobě, která je může předat svému ošetřujícímu lékaři. Jedná se o důvěrné informace, které by neměly být sdělovány zaměstnavateli a komerčním pojišťovnám (např. při uzavírání životních pojistek) z důvodů možné diskriminace. Genetické testování je rodinná záležitost, proto je důležité, aby pozitivně testovaná osoba předala základní informace o dědičnosti v rodině svým příbuzným, kteří mohou být také testováni a včas preventivně sledováni v případě pozitivity výsledku.

Kde se mohu nechat otestovat?

Pravidelně aktualizovaný přehled genetických pracovišť v České republice, která se zaměřují na genetiku nádorových onemocnění, naleznete na stránce Genetická pracoviště. Máte-li podezření, že by se ve Vaší rodině mohla vyskytovat dědičná forma rakoviny prsu, kontaktujte některé z těchto pracovišť a poraďte se o dalším postupu. Pravděpodobně dostanete termín k osobnímu pohovoru, a na základě tohoto pohovoru s lékařem Vám pak může být nabídnuto vlastní genetické vyšetření.

Další zdroje informací

Podrobnější informace o dědičných formách onemocnění prsu se můžete dočíst například zde:

 

Poslední aktualizace: 20. 8. 2014