MAMO.CZ | MAMOGRAFICKÝ SCREENING [ISSN 1804-0861]
česky | english | mapa webu

Dopad mamografického screeningu na epidemiologii a přežití karcinomu prsu v České republice

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Bližší informace o epidemiologii karcinomu prsu v ČR se dočtete na stránce Stručný přehled epidemiologie karcinomu prsu v České republice.

Zhoubný novotvar prsu představuje velmi významnou skupinu nádorů postihujících ženy, což potvrzují údaje na stránce Epidemiologie. Kolem 6 500 nově nahlášených onemocnění ročně a prevalence nad 60 000 představují značnou populační i léčebnou zátěž. Bezpochyby pozitivní zprávou je klesající mortalita při vysoké incidenci. Bohužel setrvale rostoucí incidence a prevalence tohoto onemocnění představuje velký problém, neboť je relativně vysoký podíl onemocnění stále zachytáván primárně až v klinickém stadiu III a IV (cca 22 %); tyto pokročilé stavy onemocnění pak tvoří značnou část populace pacientek v prevalenci (více než 16 %) a generují významnou léčebnou zátěž. Setrvale klesající mortalita je u ZN prsu rovněž potvrzena pozitivním vývojem relativního 5letého přežití, které je mezinárodně uznávaným indikátorem kvality léčebné péče v onkologii. Statisticky významný nárůst tohoto ukazatele za posledních 10 let dokumentuje Tabulka 1, nicméně především u onemocnění včasně diagnostikovaných, tj. v klinickém stadiu I nebo II, významný nárůst je doložen také pro klinické stadium III. U nádorů primárně zachycených v metastatickém stavu se hodnoty dosahovaného přežití dosud nedaří statisticky významně prodlužovat. Data uvedená v Tabulce 1 tak opět potvrzují strategický význam včasného záchytu nádorových onemocnění a u karcinomu prsu rovněž význam populačního screeningu.

Tabulka 1: Hodnoty 5letého relativního přežití pacientek se zhoubným novotvarem prsu v ČR.

    5leté přežití protinádorově léčených pacientek v různém období
(95% interval spolehlivosti)
diagnóza klinické stadium1 1995–19992 2000–20043 2005–20093
ZN prsu (C50) stadium I 96,7 (94,2–98,8) 97,5 (95,4–99,3) 100,0 (99,2–100,0)
stadium II 84,6 (82,1–86,9) 86,1 (83,9–88,2) 89,5 (87,6–91,4)
stadium III 57,1 (52,3–61,8) 60,9 (56,3–65,5) 67,1 (62,7–71,3)
stadium IV 22,5 (17,8–27,7) 26,0 (21,2–31,3) 25,1 (20,8–29,8)
všechna stadia 77,2 (75,4–78,9) 80,9 (79,3–82,4) 86,0 (84,7–87,2)

1 Dělení dle klinického stadia primární diagnózy
2 Kohortová analýza pacientek diagnostikovaných v daném časovém období
3 Analýza period zahrnující do výpočtu informaci o přežití pacientek diagnostikovaných v recentním období

 

Zhoubné nádory prsu a běžící screeningový program

Časná diagnóza bezpříznakového onemocnění při detekci screeningovým testem umožňuje léčit bezpříznakové lokalizované onemocnění, a tak výrazně zvýšit šanci na dlouhodobé přežití pacientek. Na základě rozsáhlých vědeckých důkazů je v současnosti vedle mamografického screeningu karcinomu prsu doporučen screening kolorektálního karcinomu a screening nádorů děložního hrdla. Tyto screeningové programy jsou součástí doporučení Rady Evropské unie ze dne 2. listopadu 2003 (2003/878/EC) a jsou všechny dostupné v ČR. Protože screeningové programy oslovují osoby bez příznaků onemocnění (tedy většinou zdravé), je naprosto nezbytné zajistit optimální kvalitu poskytovaných vyšetření. Program screeningu karcinomu prsu byl v ČR zahájen v roce 2002 a od samotného počátku byl sběr údajů o screeningových mamografiích, následující diagnostice (zejména prostřednictvím ultrasonografie, doplňující mamografie a bioptických vyšetřeních) a konečné diagnóze uložen věstníkem Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) jako povinný pro všechna doporučená pracoviště. Centrálním úložištěm dat je databáze provozovaná v relačně databázovém systému na Masarykově univerzitě.

Cílovou populaci programu tvořily od jeho zahájení ženy ve věku 45–69 let. Nová vyhláška v roce 2010 přinesla zrušení horní věkové hranice, a preventivní mamografie je tak nyní bezplatně dostupná všem ženám od 45 let věku každé 2 roky. Pokrytí primární cílové populace žen ve věku 45–69 let screeningem karcinomu prsu znatelně rostlo do roku 2008, na zvyšování účasti měl vliv i pilotní projekt zvaní žen, který uskutečnila VZP ČR v letech 2007–2008 (viz Obrázek 1). V následujících letech se bohužel pokrytí screeningem v této věkové skupině nepodařilo dále výrazně navýšit a screening tak v roce 2011 stále pokrývá přibližně jednu polovinu cílové populace. V programu bylo v roce 2011 diagnostikováno 2 959 žen s karcinomem prsu (včetně karcinomů in situ), ve třech čtvrtinách se jednalo o neinvazivní nádory nebo nádory T1 – menší než 2 cm. V důsledku příchodu starších žen do programu došlo v roce 2010 k výraznému nárůstu počtu detekovaných nádorů (viz Tabulka 2). Zavedení screeningového programu se rovněž znatelně projevilo na zastoupení stadií nově diagnostikovaných zhoubných nádorů (ZN) prsu v české populaci. Zatímco v roce 2000 představovalo stadium I přibližně 30 % nově diagnostikovaných ZN prsu, v roce 2009 již tento údaj přesahoval 40 %. V samotném screeningovém programu je stadium I zastoupeno téměř třemi čtvrtinami (viz Obrázek 2).

Obrázek 1: Vývoj pokrytí screeningem karcinomu prsu v ČR (věková skupina 45–69 let). Obrázek 2: Srovnání současného relativního záchytu klinických stadií karcinomu prsu s obdobím před organizovaným screeningem.
vývoj pokrytí screeningem karcinomu prsu v ČR (věková skupina 45–69 let) srovnání současného relativního záchytu klinických stadií karcinomu prsu s obdobím před organizovaným screeningem
Zdroj dat: Registr screeningu karcinomu prsu, IBA MU. Zdroj dat: NOR ČR, Registr screeningu karcinomu prsu, IBA MU.

 

Tabulka 2: Základní výsledky programu screeningu karcinomu prsu v letech 2007–2011.

parametr 2007 2008 2009 2010 2011
počet vyšetřených žen 469 128 468 408 435 685 538 308 555 233
pokrytí cílové populace (45–69 let) 44,8 % 51,2 % 50,0 % 51,1 % 54,4 %
počet zachycených zhoubných nádorů 2542 2157 2020 2903 2959
detekční míra (na 1 000 vyšetření) 5,4 4,6 4,6 5,4 5,3
počet žen s diagnózou dle velikosti primárního nádoru
carcinoma in situ 265
(10,4 %)
201
(9,3 %)
227
(11,2 %)
336
(11,6 %)
287
(9,7 %)
T1 1635
(64,3 %)
1412
(65,5 %)
1263
(62,5 %)

1772
(61 %)

1809
(61,1 %)
T2 316
(12,4 %)
249
(11,5 %)
252
(12,5 %)
292
(10,1 %)

302
(10,2 %)

T3 16
(0,6 %)
16
(0,7 %)
11
(0,5 %)
13
(0,4 %)
17
(0,6 %)
T4 4
(0,2 %)
12
(0,6 %)
3
(0,1 %)
7
(0,2 %)
6
(0,2 %)
nádor modifikovaný léčbou 70
(2,8 %)
97
(4,5 %)
70
(3,5 %)
117
(4 %)

98
(3,3 %)

neznámá velikost 236
(9,3 %)
170
(7,9 %)
194
(9,6 %)
366
(12,6 %)
440
(14,9 %)

Zdroj dat: Registr screeningu karcinomu prsu, IBA MU; uvedené kategorie odpovídají klasifikaci TNM

 

Přestože má český screenigový program v pokrytí cílové populace ještě velké rezervy, jeho vliv se již prokazatelně odráží na populačním vývoji incidence i mortality karcinomu prsu. Pozitivní vývoj v mortalitě byl pro ČR také potvrzen nezávislou mezinárodní studií OECD (Health at a Glance 2011), jak dokládají srovnávací data na Obrázku 3. Pracujeme-li se standardizovanou mortalitou, pak v ČR podle této studie mezi lety 2000 a 2009 klesla mortalita u onemocnění karcinomem prsu o více než čtvrtinu.

Obrázek 3: Srovnání vývoje mortality (věkově standardizovaná míra) karcinomu prsu v zemích OECD.
srovnání vývoje mortality (věkově standardizovaná míra) karcinomu prsu v zemích OECD
Zdroj dat: OECD Health Data 2011

Zdroj

  • Dušek, L., Májek, O., Mužík, J., Pavlík, T., Gregor, J., Skovajsová, M., Daneš, J.: Vývoj epidemiologie zhoubných nádorů prsu u žen dle nových dat Národního onkologického registru ČR a dalších datových zdrojů, Praktická gynekologie 2013, 17 (1): 31-39

Poslední aktualizace: 24. 9. 2013