tisk

Stručný přehled epidemiologie zhoubného novotvaru prsu v České republice

Mužík J.¹, Dušek L.¹, Abrahámová J.², Koptíková J.^1
1 Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno
² Fakultní Thomayerova nemocnice Praha

Nádorová onemocnění představují závažný zdravotní problém současné české populace, zvláště s ohledem na stále rostoucí počty nově diagnostikovaných pacientů ročně. Jedním z velmi významných pomocníků při porozumění nádorové problematice je epidemiologie nádorových onemocnění, která umožňuje hodnotit populační zátěž, poukazovat na rizikové skupiny v populaci, hodnotit úspěšnost diagnostiky a léčby a také predikovat počty léčených pacientů při plánování péče. Zásadním předpokladem pro úspěšné využití nádorové epidemiologie je však dostupnost dostatečně rozsáhlých a úplných populačních dat. Díky populačnímu Národnímu onkologickému registru standardizovaně vedenému od roku 1976 má Česká republika takováto data k dispozici a to aktuálně s údaji validovanými až do roku 2005. Národní onkologický registr obsahuje údaje o všech zachycených novotvarech v české populaci, toto sdělení se pak bude zabývat nejvýznamnější onkologickou diagnózou ženské populace – zhoubným novotvarem prsu.

Incidence a prevalence nádorů prsu u žen

Karcinom prsu je po jiných kožních nádorech nejčastějším zhoubným novotvarem u žen a v roce 2005 představoval 17 % všech nově diagnostikovaných malignit v ženské populaci. Trend incidence byl v celém sledovaném období setrvale rostoucí (viz Obrázek 1), pouze v posledních letech byla zaznamenána jeho stagnace a mírný pokles, kdy v roce 2005 dosáhl počet nově diagnostikovaných nádorů prsu u žen počtu 5 533, což představuje 105,4 nádorů na 100 tisíc žen (viz Tabulka 1). Počet žijících žen s nádorem prsu nebo jeho historií (tedy tzv. prevalence) pak byl v roce 2005 celkem 49 539, což je 944 na 100 tis. žen.

Vysoká incidence nádorů prsu je pozorována ve všech vyspělých zemích světa, především v zemích severní a západní Evropy a severní Ameriky. Česká republika zaujímá ve srovnání s ostatními zeměmi světa 23. místo v počtu nově diagnostikovaných nádorů na 100 tis. žen, ve srovnání s evropskými zeměmi pak 17. místo (viz Tabulka 2).

Mortalita na nádory prsu u žen

Nádory prsu představují nejen hlavní incidenční nádorovou zátěž ženské populace, ale jsou také stále nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění. Ročně ne ně umírá přibližně 1950 žen, tedy 37 ze 100 tis. žen. Celkově jsou pak nádory prsu příčinou úmrtí 3,6 % žen v populaci (viz Tabulka 3 a Tabulka 4). I přes stále rostoucí incidenci nádorů prsu, úmrtnost na tento typ nádoru dlouhodobě stagnuje (viz Obrázek 2), což jednoznačně ukazuje na zlepšování úspěšnosti léčby, především díky vyššímu záchytu nádorů v časných klinických stadiích.

Věk žen s nádorem prsu

Incidence nádorů prsu u žen prudce narůstá po 40. roku věku, v období 2001–2005 bylo 50 % nemocných ve věku 53–73 let, střední hodnota byla 62 let (viz Obrázek 3). Z pohledu trendu incidence je mezi obdobími 1991–1995 a 2001–2005 pozorován největší nárůst nově diagnostikovaných nádorů prsu na 100 tis. žen ve věkových kategoriích 50–59 let (o 34 %) a 60–69 let (o 24 %). Rostoucí trend je patrný i ve věkových kategoriích 40–49 let a 70 a více let, je však méně výrazný (o 13–17 %). Vývoj u mladších žen do 39 let lze označit za stagnující (viz Obrázek 4 a Tabulka 5). Výrazný nárůst incidence u žen ve věku 60–69 let po roce 2002, patrný na Obrázku 4, lze částečně přisoudit zvýšenému záchytu nádorů vlivem skríningu karcinomu prsu. Celoplošný organizovaný skríning byl iniciován v roce 2002 a je zaměřen na ženy ve věku 45–69 let (více informací o skríningu karcinomu prsu v České republice lze získat na stránkách www.mamo.cz).

Z pohledu věkové struktury pacientek s nádorem prsu je v období 1996–2005 patrný nárůst podílu věkové skupiny 50–59 let a pokles podílu skupiny do 49 let, u věkových skupin 60 a více let lze hovořit o stagnaci (viz Obrázek 5). Při hodnocení věkové struktury populace nemocných je však nutno mít na paměti, že je úzce spjata se strukturou věku celé běžné populace, která se v čase taktéž mění. Věkově specifická incidence (tedy počet nádorů na 100 tis. osob v dané věkové kategorii) tak změny podílů věkových skupin celé populace relativizuje a pro hodnocení incidenčních trendů je vhodnější.

Diagnostika nádorů prsu – morfologie nádorů a klinické stadium onemocnění

Zásadní charakteristikou nově diagnostikovaného nádoru je jeho morfologický typ, biologické chování (maligní – zhoubný nebo benigní – nezhoubný), přesná lokalizace (topografie) a stadium pokročilosti onemocnění. Podle údajů z let 2000–2005 je nejčastějším typem zhoubného novotvaru prsu u žen skupina duktálních karcinomů (73 %), druhým nejčastějším typem je karcinom lobulární (14 %) (viz Tabulka 6).

Jedním z rozhodujících znaků nádorového onemocnění pro určení prognózy a volbu strategie léčby je jeho pokročilost, tedy klinické stadium. Stadium onemocnění je určováno podle přesně daných pravidel uvedených v tzv. TNM klasifikaci nádorových onemocnění. Nádor je pomocí předepsaných typů vyšetření popsán pomocí tří charakteristik: T – velikost primárního nádoru, N – postižení regionálních mízních uzlin metastázami, M – přítomnost metastáz ve vzdálených orgánech, a na základě těchto hodnot je určeno stadium onemocnění. Stadia 1 a 2 jsou označována za časná a mají dobrou prognózu a úspěšnost léčby, pokročilá stadia 3 a 4 pak přestavují rizikovou skupinu s výrazně horší prognózu. Trend podílu časných stadií mezi nově diagnostikovanými nádory prsu u českých žen je za celé sledované období rostoucí. V letech 2002–2005 lze pozorovat stagnaci tohoto trendu s hodnotami 31–35 % pro stadium 1 a 32–39 % u stadia stadium 2 (viz Obrázek 6). Významný podíl na vysokém procentu zachycených časných stadií má využití moderních diagnostických metod (především mamografie) a jejich plošné zpřístupnění ve skríningovém programu (viz www.mamo.cz)

Nádory prsu u mladých žen

Zhoubné nádory prsu se nevyskytují pouze u žen ve středním a starším věku, ale též u žen mladých. U velmi mladých žen do 20 let je incidence velmi nízká (za celou historii od roku 1977 bylo zaznamenáno pouze 9 onemocnění), od 20. roku je však výskyt častější a incidence s věkem postupně narůstá. Ve věku 20–34 let je dlouhodobě zaznamenáváno přibližně 7 nádorů na 100 tis. žen ročně a trend je možné i přes krátkodobé fluktuace považovat za stabilizovaný (viz Obrázek 7). V letech 2004–2005 byla incidence karcinomu prsu u žen ve věku 20–34 let 86 nádorů ročně, což je 7,2 na 100 tis. žen v této věkové kategorii a představuje třetí nejčastější zhoubné onemocnění po nádorech hrdla děložního a jiných kožních nádorech. Většina nově diagnostikovaných nádorů (88 %) patří do skupiny duktálních karcinomů, většinu tvoří také časná stadia 1 a 2 (74 %). Mortalita na zhoubný nádor prsu je u žen ve věku 20–34 let 10 úmrtí ročně, což je 0,8 ze 100 tis. žen v tomto věku (viz Tabulka 7).

Nádory prsu u starších žen

Vzhledem k celkovému stárnutí české populace se stále významnější skupinou nemocných stávají ženy s nádorem prsu ve věku 70 a více let. Dlouhodobý trend incidence v této věkové kategorii je rostoucí, nicméně se stagnací v posledních letech (viz Obrázek 8). Podíl ze všech zaznamenaných nádorů prsu u všech žen se pak pohybuje v rozmezí 30–35 % po celé sledované období. V letech 2004–2005 bylo u žen ve věku 70 let a starších zaznamenáno ročně 1 776 nádorů prsu, což je 275 nádorů na 100 tis. žen. V tomto věku je tak ZN prsu třetím nejčastějším zhoubným onemocněním po jiných nádorech kůže a nádorech tlustého střeva a konečníku. V letech 2004–2005 bylo u starších žen zaznamenáno 1 051 úmrtí na nádor prsu ročně, což představuje 163 úmrtí ze 100 tis. žen a 2,5% podíl na celkové úmrtnosti (viz Tabulka 8).

Nádory prsu u mužů

Nádory prsu nejsou problematikou pouze ženské populace, ale vyskytují se také u mužů. Zde však představují spíše raritní skupinu nádorů s incidencí přibližně 44 nových pacientů ročně (0,88 na 100 tis. mužů) a tvoří pouze 0,13 % zhoubných nádorů. Střední věk mužů s nádory prsu je 67 let, 50 % pacientů je ve věku 60–74 let, jedná se tedy o populaci starší než v případě nemocných žen (viz Tabulka 9).

Přehled obrázků

• Obrázek 1: Trend vývoje incidence zhoubných nádorů prsu u žen.
• Obrázek 2: Trend vývoje mortality na zhoubné nádory prsu u žen.
• Obrázek 3: Věk žen se zhoubným nádorem prsu v období 2001–2005.
• Obrázek 4: Trend vývoje incidence zhoubných nádorů prsu u žen ve věkových kategoriích.
• Obrázek 5: Trend vývoje věkové struktury žen se zhoubným nádorem prsu.
• Obrázek 6: Zastoupení klinických stadií u nově diagnostikovaných zhoubných nádorů prsu u žen.
• Obrázek 7: Trend vývoje incidence nádorů prsu u žen ve věku 20–34 let.
• Obrázek 8: Trend vývoje incidence nádorů prsu u žen ve věku 70 a více let.

Přehled tabulek

• Tabulka 1: Incidence a prevalence zhoubných nádorů prsu u žen v ČR.
• Tabulka 2: Incidence zhoubných nádorů prsu u žen v ČR ve srovnání se světem.
• Tabulka 3: Příčiny úmrtí v populaci českých žen (data za období 2000–2005).
• Tabulka 4: Mortalita na zhoubné nádory prsu u českých žen.
• Tabulka 5: Incidence zhoubných nádorů prsu u žen dle věkových kategorií a času.
• Tabulka 6: Morfologické typy zhoubných nádorů prsu u žen (data za období 2000–2005).
• Tabulka 7: Zhoubný nádor prsu u mladých žen ve věku 20–34 let v letech 2004–2005.
• Tabulka 8: Zhoubný nádor prsu u starších žen ve věku 70 a více let v letech 2004–2005.
• Tabulka 9: Zhoubné nádory prsu u mužů v období 2000–2005.

Literatura a použité zdroje dat

1. Abrahámová J., Dušek L. (eds). (2003): Metody včasného záchytu karcinomu prsu. GRADA Publishing a.s., Praha 2003. 227 s., ISBN 80-247-0499-4.
2. Demografické údaje České republiky a Databáze zemřelých České republiky, Český statistický úřad
3. Dušek L., Mužík J., Kubásek M., Koptíková J., Žaloudík J., Vyzula R.. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, [2005], [cit. 2008-8-26]. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. Verze 7.0 [2007], ISSN 1802-8861.
4. J. Ferlay, F. Bray, P. Pisani and D.M. Parkin: GLOBOCAN 2002: Cancer Incidence, Mortality and Prevalence Worldwide. IARC CancerBase No. 5. version 2.0, IARCPress, Lyon, 2004, http://www-dep.iarc.fr
5. ICD-O-2: International Classification of Diseases for Oncology, 2nd Edition, World Health Organization, 1990; MKN-O-2: Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkologii, Druhé vydání, Česká verze, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha 1994
6. International Union Against Cancer (UICC): TNM Classification of malignant tumours. 5th ed. Sobin LH, Wittekind Ch (ed.), New York, Wiley-Liss. 1997; TNM klasifikace zhoubných novotvarů, 5. vydání 1997, Česká verze, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha 2000, ISBN 80-7280-025-6
7. Mamografický screening v České republice. [online], [cit. 2008-8-26], Dostupný z WWW: http://www.mamo.cz
8. Národní onkologický registr České republiky, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, data z let 1977–2005
9. Tumours of the breast and female genital organs, WHO classification of tumours, 2003, ISBN 92-832-2412-4
10. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Novotvary (Cancer Incidence in the Czech Republic); vydáváno každoročně, poslední vydání: rok 2005, ISBN 978-80-7280-723-9, dostupné z http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=Novotvary&region=100&kind=1&mnu_id=5300

Text byl zpracován na základě článku "Stručný přehled epidemiologie zhoubného novotvaru prsu v České republice", který vyšel v odborném časopise Onkologie (2009/01).

Poslední aktualizace: 18.8.2009