MAMO.CZ | MAMOGRAFICKÝ SCREENING [ISSN 1804-0861]
česky | english | mapa webu

Aktuality pro lékaře

Epidemiologie karcinomu prsu Epidemiologie karcinomu prsu Klasifikace nálezů v mamografickém screeningu Klasifikace nálezů v mamografickém screeningu Specializovaná pracoviště Specializovaná pracoviště

3D mamografie zachytí ve screeningu o 34 % více zhoubných nádorů prsu

Tomosyntéza prsu neboli 3D mamografie dokáže zachytit o více než 30 % zhoubných nádorů prsu ve srovnání s tradičně prováděnou mamografií, přičemž většinu detekovaných nádorů představují invazivní karcinomy. K takovému závěru dospěli autoři rozsáhlé klinické studie, která byla po dobu pěti let prováděna na téměř 15 000 ženách účastnících se mamografického screeningu. Studii společně realizovaly Lundská univerzita (Lunds universitet) a univerzitní nemocnice v Malmö (Skånes universitetssjukhus) a její výsledky byly právě publikovány v odborném časopise Lancet Oncology [1].


„Tomosyntéza prsu zachytila o 34 % zhoubných nádorů více ve srovnání se standardní metodou mamografického screeningu. Zároveň jsme dokázali zmírnit stlačení prsu během vyšetření, což je další významný faktor, který by mohl přimět větší procento žen k účasti ve screeningu,“ vysvětlila Sophia Zackrissonová, která působí jako docentka na Lundské univerzitě a radioložka v univerzitní nemocnici v Malmö.

„Ve srovnání s tradiční mamografií jsme však museli pozvat o něco vyšší procento žen k doplňujícímu vyšetření. Potřebovali jsme potvrdit, že tyto ženy nemají v prsu zhoubný nádor, neboť tato metoda obecně nachází v prsu více struktur než tradiční mamografie. Znamenalo to tedy vyšší recall rate,“ uvedla doc. Zackrissonová [Pozn. 1].

breast tomosynthesis (left) versus traditional mammography (right); image source: Skåne University Hospital in Malmö

Obr. 1 (nahoře): Na snímku pořízeném pomocí tomosyntézy prsu neboli 3D mamografie (levá část obrázku) je vidět přibližně 1 cm velký nádor (modrá šipka), který není dobře vidět na snímku z tradičního mamografu (pravá část obrázku). Zdroj obrázku: univerzitní nemocnice v Malmö.

Tradiční metoda mamografického screeningu je založena na tom, že jediný snímek zachytí celou prsní tkáň. Tomosyntéza prsu se liší tím, že je trojrozměrná a že funguje na stejném principu jako tomografie. To znamená, že je z několika různých úhlů pořízeno více RTG snímků prsu s nižší celkovou dávkou záření – a tyto snímky jsou následně rekonstruovány v počítači takovým způsobem, že lze prs postupně zobrazovat v mnoha tenkých řezech. V takovém zobrazení se nachází více informací a přitom nedochází k nežádoucímu překryvu tkání, takže lékař dokáže snáze odhalit zhoubný nádor. Za určitých okolností lze snížit i dávku záření.

„Tradiční mamografický screening některým ženám nevyhovuje a tomosyntéza prsu je jednoznačně nejvhodnější metodou, jakou by se screening zhoubných nádorů prsu mohl v budoucnu ubírat. Lze předpokládat, že tato metoda bude do screeningových programů zaváděna. Otázkou je, kdy se tak stane a v jaké míře,“ dodala doc. Zackrissonová.

Tomosyntéza prsu se v univerzitní nemocnici v Malmö již používá mj. k vyšetření při podezření na karcinom prsu. Případnému zavedení této metody do populačního screeningového programu by však každopádně musela předcházet tzv. analýza nákladové prospěšnosti (cost-benefit analysis), na které již tým doc. Zackrissonové pracuje.

Ve všech typech screeningu existuje riziko tzv. overdiagnosis [Pozn. 2], které může mít za následek neopodstatněnou léčbu. Švédský výzkumný tým společně se svými kolegy z ostatních evropských zemí proto již nyní plánuje metastudii, ve které spojí a analyzují dosavadní výsledky jejich společného výzkumu.

Dalším problémem, který by mohl bránit rozšíření tomosyntézy prsu ve velkém měřítku, je nedostatek radiologů, kteří by zvládali prohlížet větší objem obrazových materiálů, který při 3D mamografii nevyhnutelně vzniká. Metoda použitá v univerzitní nemocnici v Malmö je však možná účinnější než metody, které byly zkoumány v předešlých mezinárodních studiích. V Malmö byla používána pouze 3D mamografie, zatímco v jiných studiích byla 3D mamografie kombinována s tradiční metodou mamografického screeningu. To vedlo jednak k většímu objemu obrazového materiálu, jednak k vyšším dávkám záření pro pacientky.

„Ukázali jsme, že lze dosáhnout téhož výsledku s využitím jednodušší a možná i dokonalejší metody,“ konstatovala doc. Zackrissonová.

Do budoucna se předpokládá, že s vyhodnocováním obrazů z tomosyntézy prsu budou lékařům do jisté míry pomáhat počítače, to však ještě zabere nějaký čas. V současnosti není k dispozici žádný použitelný a spolehlivě ověřený software, který by to dokázal. Výzkum v této oblasti je však poměrně intenzivní a účastní se jej i tým doc. Zackrissonové.

Poznámky překladatele

  1. Tzv. recall rate je podíl pozvání na doplňující vyšetření, tedy podíl vyšetřených žen, které byly opětovně pozvány do daného mamocentra, aby se lékař ujistil o správnosti svých závěrů z posledního vyšetření a případně je upřesnil.
  2. Anglický výraz overdiagnosis (stále častěji se používá český ekvivalent „zbytečná diagnóza“) označuje nádory, které by nebyly zachyceny ani léčeny, kdyby člověk vyšetření nepodstoupil, a které by zřejmě ani neznamenaly ohrožení jeho zdraví nebo života.

Reference

    Zackrisson S, Lång K, et al. One-view breast tomosynthesis versus two-view mammography in the Malmö Breast Tomosynthesis Screening Trial (MBTST): a prospective, population-based, diagnostic accuracy study. Lancet Oncology 2018. doi: 10.1016/S1470-2045(18)30521-7

15.10.2018 Tisková zpráva Lundské univerzity


Zpět