MAMO.CZ | MAMOGRAFICKÝ SCREENING [ISSN 1804-0861]
česky | english | mapa webu

Výsledky adresného zvaní českých občanů do programů screeningu zhoubných nádorů

Ondřej Májek1,2, Ladislav Dušek1,2, Milan Blaha1,2, Jan Daneš3, Miroslav Zavoral4, Bohumil Seifert5, Vladimír Dvořák6, Miroslava Skovajsová7, Štěpán Suchánek4, Tomáš Jung8, Martina Brzková8, Petr Klika1, Dan Klimeš1, Ondřej Ngo1,2, Jana Koptíková1, Lenka Šnajdrová1, Jakub Gregor1

1 Institut biostatistiky a analýz LF MU, Brno; 2 Ústav zdravotnických informací a statistiky, Praha;
3 Radiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFN v Praze; 4 Interní klinika 1. LF UK v Praze a ÚVN–VFN Praha;
5 Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK v Praze; 6 Centrum ambulantní gynekologie a primární péče, Brno;
7 BREAST UNIT PRAGUE, Mamma centrum Háje, Praha; 8 Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha


Úvod

V lednu 2014 bylo v ČR zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů. Pozvánky zasílají svým klientům zdravotní pojišťovny, projekt je koordinován Ministerstvem zdravotnictví ČR ve spolupráci se zástupci dotčených odborných společností (gynekologie, gastroenterologie, gastrointestinální onkologie, radiodiagnostika, praktické lékařství), zástupců zdravotních pojišťoven a dalších odborníků. Zváni jsou občané, kteří se těchto organizovaných programů časného záchytu dlouhodobě neúčastní. Zavedení populačního screeningu je v souladu s metodickým doporučením Rady EU [1] i metodickými normami pro kvalitní a funkční preventivní program [2].

Závažným problémem české onkologické péče je skutečnost, že stále vysoké procento nádorů, včetně uvedených preventabilních diagnóz, je primárně zachytáváno v pokročilém klinickém stadiu [3]. Situaci nepomáhá ani míra účasti na screeningových vyšetřeních. Platí to zejména u screeningu kolorektálního karcinomu, kde pokrytí cílové populace aktuálně dosahuje pouze 27 %. Přestože má tedy kolorektální screening v ČR zásadní význam pro jedince, kteří se jej skutečně účastní, nemůže nízká hodnota populačního pokrytí vyšetřením vést k významnému populačnímu poklesu mortality či incidence. Uvedené pokrytí je nízké i ve srovnání se souběžně organizovanými programy screeningu karcinomu prsu a děložního hrdla, které oba dosahují v populaci českých žen pokrytí ve výši 55–60 %.

Posílení a optimalizace běžících screeningových programů tedy patří mezi klíčové úkoly Národního onkologického programu ČR [4].

Aktuální výsledky adresného zvaní českých občanů ke screeningu zhoubných nádorů

V období leden–prosinec 2014 bylo celkem pozváno více než 1,9 milionu osob. Do programu screeningu nádorů děložního hrdla bylo pozváno přes 596 tisíc žen z cílové populace ve věku 25 až 70 let. Pozvánka na mamografický screening byla odeslána více než 521 tisícům žen ve věku 45 až 70 let. Do dosud nejméně navštěvovaného programu screeningu kolorektálního karcinomu bylo pozváno nejvíce pojištěnců: přes 1,5 milionu českých mužů a žen ve věku 50 až 70 let (viz tab. 1). Zde je vhodné zmínit, že celkový počet pozvaných je samozřejmě nižší než prostý součet osob pozvaných k jednotlivým programům, neboť mnozí pojištěnci jsou zváni do více programů zároveň.

Tabulka 1: Počty pojištěnců pozvaných na jednotlivé programy screeningu zhoubných nádorů během roku 2014 (celkem pozváno 1 959 504* osob).

Typ zvacího dopisu Počet pozvaných osob na screening
cervikální
mamografický kolorektální
Muži pozvaní na screening
nádorů kolorekta
    783 151
Ženy pozvané na screening
nádorů děložního hrdla
217 484    
Ženy pozvané na screening
nádorů prsu
  126 962  
Ženy pozvané na screening
nádorů děložního hrdla a prsu
114 161 114 161  
Ženy pozvané na screening
nádorů kolorekta
    391 152
Ženy pozvané na screening
nádorů děložního hrdla a kolorekta
46 350   46 350
Ženy pozvané na screening
nádorů prsu a kolorekta
  61 853 61 853
Ženy pozvané na všechny
screeningové programy
218 211 218 211 218 211
Celkem pozvaných pojištěnců 596 386 521 187 1 500 897

* Celkový počet pozvaných není součtem pozvaných k jednotlivým programům, neboť pojištěnci jsou zváni k více programům současně.

 

Z téměř 3,4 milionů českých žen ve věku od 25 do 70 let jich tak bylo na screening karcinomu děložního hrdla pozváno za hodnocených 9 měsíců (leden–září 2014) 14,8 %. Z více než 1,8 milionů českých žen v cílové populaci mamografického screeningu jich bylo pozváno 23,9 %. Mnohem výraznější část populace byla pozvána na screening kolorektálního karcinomu: z celkem 2,8 milionů osob pozvánku dostalo 44,1 %. Účast na screeningových programech se mění s věkem, z čehož vyplývá i různý podíl pozvaných pojištěnců v jednotlivých věkových skupinách. Zatímco pozvánka na screening nádorů děložního hrdla přišla jen 7,2 % žen ve věku 25–29 let, u žen ve věku 65–70 let, jejichž účast na screeningu je znatelně nižší, přišla pozvánka již 29,3 % žen (obr. 1). Na screening karcinomu prsu bylo zasláno nejvíce pozvánek ženám ve věku mezi 45 až 50 lety; v tomto věku mají ženy nárok na první prohlídku hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Podobně tomu bylo i u screeningu karcinomu tlustého střeva a konečníku, kterého se muži a ženy mohou zdarma účastnit od 50 let. Podíl pozvaných byl vyšší u mužů.

Obrázek 1: Screening karcinomu prsu – pokrytí cílové populace zvaním podle věku. Pozvaní v období leden–září 2014, ženy ve věku 45–70 let, celkem 434 781 pozvaných. Zdroj dat: Národní referenční centrum.

Tabulka 2: Odpověď na zvací dopis – míra účasti osob pozvaných od ledna do března 2014. Zdroj dat: Národní referenční centrum.

Screeningový program Počet pozvaných Míra účasti (%)
cervikální 209 018 8,1
mamografický 181 650 12,6
kolorektální 525 225 14,2

Míra účasti byla prozatím hodnocena pouze na kohortě klientů pozvaných v období od ledna do března 2014, přičemž reakce na pozvání (tedy absolvování screeningového vyšetření) byla sledována v období leden–červen 2014. U screeningu děložního hrdla, kde byla pozvána relativně malá část žen dlouhodobě odmítajících preventivní vyšetření, byla míra účasti 8,1 % (tab. 2). U dalších dvou screeningových programů byla pozorována vyšší účast, konkrétně 12,6 % u screeningu karcinomu prsu a 14,2 % u screeningu kolorektálního karcinomu. Lišil se však věkový profil vyšetřených osob: zatímco do mamárního screeningu se dostavily především mladší ženy ve věku 45–49 let (obr. 2), u kolorektálního screeningu lépe reagovali starší pojištěnci.

Obrázek 2: Screening karcinomu prsu – míra účasti podle věku. Pozvaní v období leden–březen 2014, ženy ve věku 45–70 let, celkem 181 650 pozvaných. Zdroj dat: Národní referenční centrum.

První výsledky potvrzují funkčnost zavedeného systému a potenciál pro navýšení pokrytí screeningem v následujících letech. K jejich úspěchu bude však nutná souhra několika důležitých faktorů, zejména silné řízení a organizace, vysoká kvalita všech souvisejících zdravotních služeb a v neposlední řadě i ochota cílové populace se programu zúčastnit. Vzájemné harmonie těchto faktorů nelze dosáhnout bez podpory zdravotnických autorit, politiků, zdravotních pojišťoven a dalších zainteresovaných orgánů.

Literatura

  1. The Council of the European Union. Council Recommendation of 2 December 2003 on cancer screening (2003/878/EC). Official Journal of the European Union 2003; L 327: p. 34–38.
  2. Miles A, Cockburn J, Smith RA, et al. A perspective from countries using organized screening programs. Cancer 2004; 101(5 Suppl): 1201–1213.
  3. Dušek L (Ed.). Czech Cancer Care in Numbers 2008–2009. Praha: Grada Publishing 2009, 496 s. ISBN 978-80-247-3244-2.
  4. Česká onkologická společnost: Národní onkologický program ČR. [cit. 2015-02-17]. Dostupný z WWW: http://www.linkos.cz/narodni-onkologicky-program-1/text-narodniho-onkologickeho-programu-1/

Související stránky

Poslední aktualizace: 18. 2. 2015