Mamo.cz jakožto oficiální web Národního programu screeningu karcinomu prsu přináší všechny důležité informace o nadcházejícím projektu adresného zvaní k preventivním vyšetřením.

Svou kvalitou je český onkologický screening na záviděníhodné úrovni. Metodiku a kvalitu by se od nás mohla učit většina vyspělých civilizovaných zemí. To, v čem jsme doposud zaostávali, by se dalo nazvat zcela primitivním problémem – nižší (nikoli nízkou) účastí v důsledku neexistence možnosti adresného zvaní těch, kteří doposud do programu nenašli cestu.

Navzdory značnému pokroku v diagnostických a léčebných metodách, který byl zaznamenán na začátku 21. století, se délka přežití onkologických pacientů v jednotlivých evropských zemích poměrně výrazně liší. Výsledky byly právě zveřejněny v nejnovější studii EUROCARE-5. Dobrou zprávou pro občany České republiky je významně delší přežití onkologických pacientů v ČR ve srovnání se pacienty v ostatních zemích východní Evropy.

V České republice bude od ledna 2014 zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů. Ve čtvrtek 5. prosince 2013, tedy dva dny poté, co Ministerstvo zdravotnictví ČR oficiálně oznámilo zahájení tohoto projektu, se v Praze sešli na odborném semináři zástupci institucí a odborností, které jsou do screeningových programů zapojeny, aby zde diskutovali krátkodobé i dlouhodobé dopady tohoto nepochybně pozitivního kroku, o nějž bojovali několik let.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) – specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace (WHO) – dnes zveřejnila nejnovější údaje o celosvětové incidenci, mortalitě a prevalenci zhoubných nádorů.

 PDF soubor ke stažení (117 kB)

 PDF soubor ke stažení (69 kB)

Na konci listopadu 2013 se v Brně opět setkali zástupci center mamografického screeningu, Komise odborníků pro mamární diagnostiku (KOMD), Asociace mamodiagnostiků České republiky (AMA-CZ) a Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU). Na jedenáctý ročník již tradiční konference „Datový audit mamografického screeningu v praxi“ se sjel rekordní počet účastníků: o problematice datového auditu a praktické realizace mamografického screeningu v ČR přijelo diskutovat více než 150 lékařů a dalších odborníků, kteří jsou do screeningu přímo zapojeni.

V lednu 2014 bude v České republice zahájeno adresné zvaní té části populace, která spadá do rizikového věku a dosud se neúčastnila screeningového programu zaměřeného na časnou detekci jednoho ze tří typů zhoubných nádorů. Ve spolupráci s plátci zdravotní péče vypracoval metodiku adresného zvaní Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. Spuštění projektu „Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy“ bylo oznámeno na tiskové konferenci, která se konala v úterý 3. prosince 2013 na Ministerstvu zdravotnictví.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala 30. října 2013 publikaci „Onkologická péče“ shrnující ukazatele péče o pacienty se zhoubnými novotvary v zúčastněných zemích.

Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity, Komise odborníků pro mamární diagnostiku Radiologické společnosti a SNAR, Asociace mamodiagnostiků ČR a CEBO pořádají 11. ročník tradiční konference o screeningu karcinomu prsu.

Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity ve spolupráci s kanceláří WHO v České republice, iniciativou kolorektum.cz a kanceláří poslance Evropského parlamentu RNDr. Pavla Poce si Vás dovolují pozvat na odborný seminář „Stav screeningových programů zhoubných nádorů v České republice a význam adresného zvaní občanů“, který se koná 5. prosince 2013 od 15 hodin v Clarion Congress Hotel Prague. Od 14 hodin proběhne na místě tisková konference na dané téma.

 PDF soubor ke stažení (111 kB)

 PDF soubor ke stažení (81 kB)

V Česku každoročně přibývá párů, které podstupují umělé oplodnění. Důvodem je mimo jiné i vyšší věk matek. Lékaři nicméně upozorňují, že hormonální léčba, kterou ženy musí podstoupit, zdaleka není bez rizika. Někteří poukazují na fakt, že právě umělé oplodnění může mít jistou souvislost s nárůstem případů rakoviny prsu. Situace se zhoršuje hlavně ve vyšším věku žen, kdy výskyt rakoviny prsu stoupá tak jako tak - a navíc v kombinaci s enormní dávkou umělých hormonů. Ženy, které hormonální léčbu prodělaly, by tak měly být opatrné a nepodcenit prevenci.

Rakovina prsu ohrožuje i těhotné ženy, přičemž riziko je vyšší u prvorodiček, které překonaly třicátý rok věku. Protože matek třicátnic v populaci přibývá, roste i nebezpečí nádoru prsu v těhotenství – podle Petry Tesařové z onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice ročně přibývá 30 až 40 nemocných žen.

Hard Rock Cafe Praha svým 14. ročníkem kampaně PINKTOBER™ opět bojuje proti rakovině prsu, která ovlivňuje životy miliónů lidí na celém světě.

Nová aplikace (k dispozici pro Android a iPhone) je určena všem ženám, které chtějí mít informace o českém programu prevence rakoviny prsu k dispozici ve svém chytrém telefonu.

Vědci pracující pro britskou organizaci Cancer Research UK odhalili souvislost mezi vyšší hladinou pohlavních hormonů a zvýšeným rizikem vzniku rakoviny prsu u premenopauzálních žen. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise The Lancet Oncology.

Z důvodu rozšíření sběru dat o detaily zachycených intervalových karcinomů bylo upraveno datové rozhraní pro zasílání dat k centrální zpracování.

Od 16. července 2013 je k dispozici nová verze programu Masc 4.5. Přehled novinek je uveden v příloze 13 příručky k programu.

 PDF soubor ke stažení (345 kB)

V souvislosti se zahájením programu centrálního zvaní žen, které nebyly nejméně 3 roky na screeningové mamografii, je doporučeno sledovat počet žen přicházejících s pozvánkou. K tomu je možné v programu MaSc použít funkci, která byla využita při pilotním zvaní starších žen v roce 2007.

Vědci z australského Melbourne zjistili, že jisté protinádorové léky, které jsou v současnosti testovány v souvislosti s léčbou některých typů leukémie, by mohly přinést novou naději na léčbu nejčastěji se vyskytujícího typu karcinomu prsu.

Dlouhodobá práce na směny je spojena se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny prsu. K takovému poznatku dospěli autoři studie, která byla právě publikována v odborném časopise Occupational & Environmental Medicine.

• zápis ( PDF soubor, 72 kB)
• příloha zápisu ( PDF soubor, 93 kB)

V odborném časopise Familial Cancer byla nedávno publikována britská studie (1), podle níž ženy se zvýšeným rizikem rakoviny prsu (tedy s výskytem tohoto onemocnění v rodině) mají vyšší šanci na časnější diagnózu zhoubného nádoru, podstoupí-li mamografické vyšetření ještě před 40. rokem věku. Časnější diagnóza přitom téměř vždy znamená snazší a většinou i úspěšnější léčbu, než když je zhoubný nádor diagnostikován v pokročilém stadiu onemocnění.

Avon Pochod je celosvětovou akcí, v rámci které statisíce lidí vyjadřují svou podporu ženám s rakovinou prsu a jejich rodinám. V České republice se v září 2013 bude konat již 13. ročník Avon Pochodu.

Česká republika se letos na podzim připojí k vyspělým evropským zemím: lidé v nejrizikovějších skupinách populace budou adresně zváni na screeningové vyšetření zaměřené na rakovinu prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku.

Všeobecná zdravotní pojišťovna hlásí, že ženy mají po rozhodnutí herečky Angeliny Jolie větší zájem o preventivní vyšetření prsou. Pojišťovna se proto rozhodla k mimořádnému kroku. Vyšetření zaplatí i ženám mladším 45 let. Právě tento věk je hranicí pro hrazenou prevenci.

Preventivní odstranění prsu je zákrok, který může ohroženým ženám pomoci, ale nikdo je nemůže nutit, říká lékař Jan Daneš 
z 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice 
v Praze.

Rozhovor s vedoucí lékařkou Mamma centra o odmítání léčby, významu prevence, bolestivosti mamografie a vlivu psychiky na rozvoj rakoviny. „Souvislost tu určitě je,“ říká Alena Bílková.

Boj imunitního systému lidského organismu proti rakovině prsu je do značné míry řízen maličkými signálními molekulami, které jsou označovány jako miRNA (zkratka z anglického micro-RNA). K takovému závěru dospěli autoři mezinárodní studie, která byla právě publikována v odborném časopise Nature (1).

Tamoxifen a tři jemu podobné léky snižují incidenci karcinomu prsu u žen se zvýšeným rizikem vzniku tohoto onemocnění o 38 %. K takovému závěru došli autoři studie, která byla právě publikována v odborném časopise The Lancet.

Trojrozměrné (3D) mamogramy by mohly výrazně zlepšit přesnost diagnostiky rakoviny prsu a snížit procento falešně pozitivních výsledků, pokud by se používaly v kombinaci s tradičními dvojrozměrnými (2D) mamogramy. Tvrdí to autoři studie, která byla právě publikována v odborném časopise The Lancet Oncology.

Vědci ze švédského Karolinska Institutet vyvinuli novou metodu pro posuzování účinku tamoxifenu – běžně užívaného léku, jehož účelem je zabránit recidivě (návratu) rakoviny prsu. Princip metody spočívá v monitorování změn v podílu husté prsní tkáně (na mamogramu se zobrazuje bílou barvou) v průběhu léčby. Dojde-li během léčby tamoxifenem k výraznému poklesu denzity prsní tkáně, pacientka má zhruba o 50 % nižší riziko úmrtí na rakovinu prsu. Nová metoda by měla lékařům pomoci posoudit, zda u pacientky tamoxifen skutečně zabírá již v rané fázi léčby.

 PDF soubor ke stažení (72 kB)

 PDF soubor ke stažení (115 kB)

O zvýšení účasti v trojici celorepublikových screeningových programů, které se soustředí na včasný záchyt rakoviny, se má v Česku postarat zavedení tzv. adresného zvaní. Zda se skutečně podaří zvednout počet vyšetřených osob, bude ale podle samotných zdravotních pojišťoven, jež budou pozvánky distribuovat, záležet na zodpovědnosti pojištěnců, kteří na zvací dopis zareagují a na vyšetření se skutečně dostaví.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR vydal aktuální shrnutí zátěže české populace onkologickými onemocnění v roce 2010. Z ní vyplývá, že incidence vzrostla o 4 % a mortalita vzrostla o 0,6 %. Po věkové standardizaci na evropskou populaci došlo proti roku 2009 k mírnému růstu incidence (o 2,4 %) a poklesu mortality (o 0,9 %). Případů rakoviny prsu sice přibývá, ale stále menší procento žen na toto onemocnění umírá.

Počet případů rakoviny prsu u Češek stoupl za čtyři desítky let dvojnásobně. Během života jí onemocní každá jedenáctá až dvanáctá žena. I když k tomu přispívá genetická zátěž, hlavní vinu na strmém nárůstu má podle vedoucího komplexního onkologického centra Fakultní nemocnice Plzeň profesora Jindřicha Fínka nezdravý životní styl.

U pacientek s triple-negativním karcinomem prsu je vyšší pravděpodobnost, že v jejich nádoru bude vysoká koncentrace biomarkeru MET – a právě ten by se mohl stát novým terčem cílené léčby. Výsledky nejnovějšího výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise British Journal of Cancer.

Ženy ve věku 50–74 let, které chodí na screeningovou mamografii jednou za dva roky, mají podobné riziko odhalení karcinomu prsu v pokročilém stadiu a nižší kumulativní riziko falešně pozitivních výsledků ve srovnání s ženami, které chodí na screeningovou mamografii jednou za rok. Takové jsou závěry nejnovější studie, která srovnávala přínosy a rizika různé frekvence screeningové mamografie ve vztahu k věku, denzitě prsní tkáně a postmenopauzálnímu užívání hormonální terapie. Výsledky studie byly právě publikovány v odborném časopise JAMA Internal Medicine.

Volná nádorová DNA, která cirkuluje v krevním řečisti, se možná jednou bude dát využít jako biomarker pro vyhodnocení odpovědi na léčbu u pacientek s karcinomem prsu. K takovému závěru dospěli britští vědci, jejichž výzkum byl právě publikován v odborném časopise New England Journal of Medicine.

Tým evropských vědců vyčíslil, do jaké míry radioterapeutická léčba rakoviny prsu zvyšuje riziko vzniku srdečního onemocnění. Výsledky studie byly právě publikovány v odborném časopise New England Journal of Medicine.

Výsledky nové studie Americké onkologické společnosti (American Cancer Society, ACS) podpořily hypotézu, že kouření souvisí se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny prsu – zvláště pak u žen, které začnou kouřit před prvním porodem. Studie byla právě publikována v odborném časopise Journal of the National Cancer Institute (1) a její výsledky naznačují, že kouření by mohlo sehrávat roli při samotném vzniku rakoviny prsu.

Herceptin možná účinkuje proti více typům rakoviny prsu, než se dosud předpokládalo. Uvádějí to vědci z americké Michiganské univerzity (University of Michigan) ve svém nejnovějším výzkumu, který byl právě publikován v odborném časopise Cancer Research.

Nový projekt adresného zvaní, který vznikl na Ministerstvu zdravotnictví a který si klade za cíl snížit incidenci a mortalitu vybraných nádorových onemocnění v ČR, má šanci na větší úspěch pouze tehdy, pokud se mu podaří přesvědčit dostatek Čechů, aby se začali aktivněji zajímat o prevenci. EurActivu to sdělili odborníci, kteří se na jeho přípravě podílejí. Na druhou stranu, jestliže zachrání jediný život, bude stát za to, dodávají.

Genetické vady, které způsobují většinu typů rakoviny prsu, zřejmě vznikají působením hyperaktivního enzymu označovaného jako APOBEC3B. K takovému závěru dospěli vědci z americké University of Minnesota, jejichž článek byl právě publikován v odborném časopise Nature (1).

Stres, který většina lidí zažívá každodenně v práci, nezvyšuje riziko vzniku zhoubného nádoru. Tvrdí to alespoň autoři souhrnné analýzy, která se zabývala závěry dvanácti dosavadních studií.

Mezinárodní unie proti rakovině (UICC) a Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) dnes oznámily, že pokud by byla přijata zásadní opatření, která by umožnila dosáhnout cíle Světové zdravotnické organizace (WHO) „o 25 za 25“ (tzn. snížit celosvětový počet předčasných úmrtí o 25 % do roku 2025*), dalo by se každoročně zabránit 1,5 mil. případů úmrtí na rakovinu.

Nová analýza ukázala, že pacientky s časným stadiem rakoviny prsu, které podstoupí lumpektomii (chirurgické vynětí nádoru z prsu) a následné ozařování, mají lepší šanci na přežití, než kdyby jim byla provedena mastektomie (odoperování celého prsu). Výsledky výzkumu byly právě publikovány v odborném časopise Cancer, který vydává Americká onkologická společnost (American Cancer Society, ACS). Záchovná operace prsu je podle tohoto výzkumu bezpečná i u pacientek s agresivní formou rakoviny, je-li onemocnění odhaleno včas.