Téměř 11 tisíc lidí zavítalo v sobotu 5. června na 10. ročník pochodu proti rakovině prsu, který pořádala společnost Avon - dlouholetý propagátor aktivního boje proti této zákeřné nemoci.

Prevence rakoviny prsu má možná před sebou světlé zítřky. Proti nemoci, kterou onemocní ročně 6,5 tisíce Češek a téměř 2 tisíce jich na ni zemřou, bude existovat očkování. Potenciální vakcínu představili v časopise Nature Medicine vědci z Lernerova výzkumného institutu Clevelandské kliniky v USA.

V Česku se ročně vyskytne přes 5 500 nových onemocnění rakoviny prsu. Třetina z nich připadá na ženy mladší 50 let. Riziko představuje rakovina prsu hlavně pro ženy, které mají tuto nemoc v rodině. Proto je nutné nepodceňovat samovyšetření, ani kontroly na mamografu. Zdravotní pojišťovny ho však platí až od 45 let. A to i přesto, že jsou dvě procenta pacientek s rakovinou prsu mladší 35 let.

Vážné onemocnění znamená obvykle problémy nejen po stránce zdravotní, psychické či sociální, ale leckdy i finanční. Proti případným negativním důsledkům v poslední jmenované oblasti se lze bránit např. díky životním pojistkám, které obvykle pokrývají širší spektrum nejrůznějších typů chorob. Některé pojišťovny však v poslední době nabízejí i pojistky na jedno konkrétní onemocnění a jedním z nejnovějších přírůstků je i pojištění pro případ rakoviny prsu.

Na mamografický screening chodí v Česku asi 50 procent žen, což je samozřejmě velmi malé číslo. A proto přichází odborníci s osvětovou kampaní, kdy ženy, které nebyly delší dobu na mamografickém či ultrazvukovém vyšetření, dostanou od své zdravotní pojišťovny pozvánku.

Mamografický screening zachraňuje životy, navzdory některým „naddiagnostikovaným“ případům. Jinými slovy – na jednu ženu, u které je „diagnostikováno“ nádorové onemocnění prsu (které se však během jejího života neprojeví žádnými příznaky ani nezpůsobí její smrt), připadají dvě ženy, které mamografický screening zachrání před úmrtím na rakovinu prsu. Vyplývá to z celé řady studií – mimo jiné i z té, která byla dnes (31.3.2010) zveřejněna v odborném časopise Journal of Medical Screening.

Nedávno publikované dánské studii o vlivu mamografického screeningu na úmrtnost na rakovinu prsu se dostalo značné pozornosti nejen odborných, ale i ostatních médií. Veřejnost tak mohla nabýt dojmu, že účastnit se screeningového programu nemá smysl.

Další kolo sporu o to, zda má či nemá systematické mamografické vyšetřování žen vliv na pokles úmrtnosti na rakovinu prsu, nastartovali dánští a norští vědci. Podle nich je totiž mamografie jako metoda snižování úmrtnosti žen zcela neúčinná.

Pokud nás nic nebolí a cítíme se tělesně i duševně v pořádku, nemáme zpravidla potřebu chodit k lékaři. Čísla Ministerstva zdravotnictví České republiky dokazují, že tak uvažuje až 62 % lidí. Přitom právě preventivní prohlídky mohou odhalit závažná onemocnění a tolik nebezpečné zhoubné nádory. Mezi nejčastější patří zhoubná onemocnění tlustého střeva, prsu a děložního čípku.

Ženy z plzeňského Mamma Help centra pomáhají s prevencí rakoviny prsu.

V pražském Lichtenštejnském paláci se již pošestnácté konal společenský večer Sebevědomí pro každý den, který připravily Nadační fond onkologie pro 21. století, FTNsP v Praze, módní salon Magic Helena a firma Roche.

Lék využívaný běžně při léčbě osteoporózy (onemocnění, při kterém ubývá kostní hmoty a kosti se tak stávají křehčími) možná navíc dokáže o třetinu či více snížit riziko vzniku rakoviny prsu. Vyplývá to z výsledků nového výzkumu, který byl dnes (3.3.2010) publikován v odborném časopise British Journal of Cancer.

Byla uvolněna nová verze programu MaSc s označením 4.0.6, která reaguje na zrušení horního věkového limitu pro screeningovou mamografii.

Rakovina prsu není u mladých žen častá diagnóza. Pokud se ale objeví, je obvykle nesmírně rychlá a agresivní.

Zdravotní pojišťovny zaplatí od 1. února screeningové mamografické vyšetření ženám i po dovršení 70 let. Tento screening se z veřejného zdravotního pojištění hradí od roku 2002, ale dosud pouze ženám od 45 do 69 let. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o obsahu a časovém rozmezí preventivních prohlídek (č. 3/2010 Sb.) nyní horní věkovou hranici zrušila. 

Nejprve řešíme jejich vzhled, ale s přibývajícími léty nám dochází, že pokud nebudou naše prsa zdravá, jejich krásný tvar a pevnost jsou nám k ničemu.

27. listopadu 2009 se konal již sedmý ročník konference Datový audit mamografického screeningu v praxi. Přednášky z tohoto tradičního každoročního setkání jsou nyní k dispozici v sekci "Přednášky a konferenční příspěvky".

My ženy máme dar: automaticky myslíme na druhé. Mnohdy ale na úkor sebe samých. Nejdříve naši blízcí, potom my. Zkuste změnit pořadí. V případě rakoviny prsu to platí dvojnásob! 

Zdravotní pojišťovny zaplatí od 1. února mamografickou prevenci ženám i po dovršení 70 let. Dosud si screening, který odhalí rakovina prsu v samém počátku, platily samy. Přišel je na zhruba 500 korun. Některé zdravotní pojišťovny jim přispívaly v preventivních balíčcích. Ze zákona ho platily jen ženám od 45 do 69 let. Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 3/2010 Sb. horní věkovou hranici zrušila, řekl ČTK mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.

Britští vědci odhalili skupinu „škodlivých“ mediátorových RNA či tzv. „chimérických transkriptů“ (anglicky rogue genetic messengers nebo chimeric transcripts), které by se mohly stát pomocníkem v diagnostice rakoviny prsu a tlustého střeva. Tyto transkripty jsou produkovány úseky DNA, které jsou v angličtině označovány jako junk DNA (volně bychom mohli přeložit jako „zbytková“ či „odpadová“ DNA), neboť nekódují žádné geny. Výzkum byl nedávno publikován v odborném časopise Genomics.