MAMO.CZ | MAMOGRAFICKÝ SCREENING [ISSN 1804-0861]
česky | english | mapa webu


NOP - Národní onkologický program on-line - oficiální stránky

PROVOZOVATELÉ

AMA-CZ
Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita

SPONZOŘI

AVON

AstraZeneca

Bard

Znovu potvrzeno: mamografický screening v ČR snižuje úmrtnost na rakovinu prsu

Po internetu se nezřídka šíří zvěsti o údajné neúčinnosti mamografického screeningu, které se však ani zdaleka nezakládají na pravdě a už vůbec ne na „tvrdých datech“. Řada vědeckých studií z posledních několika let opakovaně prokázala, že screening karcinomu prsu jednoznačně snižuje úmrtnost na toto onemocnění.


V přednášce nazvané „Aktuální výsledky programu screeningu karcinomu prsu v ČR“, která zazněla na 42. brněnských onkologických dnech, komentoval současnou situaci RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Dr. Májek se dlouhodobě zabývá vyhodnocováním efektivity screeningových programů zhoubných nádorů v ČR a podle jeho sdělení účinnost mamografického screeningu opakovaně potvrzují randomizované [1] i observační studie [2]. Jednoznačně se ve prospěch tohoto screeningového programu vyjádřil i panel expertů Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) [3]. V nejnovější studii prováděné na území Anglie a Walesu byl pozorován dokonce 21% pokles mortality karcinomu prsu v souvislosti s populačním screeningovým programem [4].

Data z Národního onkologického registru potvrzují, že v období 2005–2015 let došlo nejen k nárůstu incidence, ale zejména k výraznému poklesu mortality karcinomu prsu [5]. Organizovaný program screeningu karcinomu prsu funguje v České republice od roku 2002, epidemiologické údaje z posledních let tak lze považovat za důkaz jeho účinnosti. Na úspěch programu mamografického screeningu v ČR poukazuje i publikace Health at a Glance 2017, která se mj. zmiňuje o výrazném zlepšení 5letého přežití pacientek s karcinomem prsu a poklesu úmrtnosti o více než 20 % během posledních deseti let [6].

Analýza časových trendů pomocí tzv. joinpoint regrese navíc ukázala, že v období s organizovaným mamografickým screeningem se v České republice zpomalil nárůst incidence, ale zrychlil pokles mortality. V ČR se dlouhodobě zvyšuje podíl zhoubných nádorů prsu diagnostikovaných v klinickém stadiu I, kde je relativní 5leté přežití takřka 100%.

V posledních třech letech, pro něž jsou k dispozici data (2014–2016), dosahuje pokrytí cílové populace mamografického screeningu v České republice přibližně 61 % a navzdory adresnému zvaní tento podíl zatím dále neroste. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi dosahuje Česká republika v tomto ohledu docela slušného výsledku, nicméně stále se ani zdaleka nevyrovná např. Anglii či Švédsku, kde pokrytí cílové populace přesahuje 80 % [7].

Kvalita a bezpečnost screeningového programu je v České republice pečlivě monitorována na jednotlivých akreditovaných centrech pomocí standardizovaných indikátorů kvality.

Všechny dosavadní vědecké důkazy tedy hovoří ve prospěch screeningu karcinomu prsu a je na rozhodnutí každé ženy, zda uvěří fámám šířícím se po internetu, nebo výsledkům podloženým odbornými studiemi.

Aktuální výsledky programu screeningu karcinomu prsu v ČR

Obr. 1: Úvod
Obr. 1: Úvod
Obr. 2: Příklad šířící se fámy
Obr. 2: Příklad šířící se fámy
Obr. 3: Vědecké poznatky o účinnosti mamografického screeningu: randomizované studie
Obr. 3: Vědecké poznatky o účinnosti mamografického screeningu: randomizované studie
Obr. 4: Vědecké poznatky o účinnosti mamografického screeningu: observační studie
Obr. 4: Vědecké poznatky o účinnosti mamografického screeningu: observační studie
Obr. 5: Vědecké poznatky o účinnosti mamografického screeningu: vyjádření panelu expertů IARC
Obr. 5: Vědecké poznatky o účinnosti mamografického screeningu: vyjádření panelu expertů IARC
Obr. 6: Populační programy screeningu karcinomu prsu v EU
Obr. 6: Populační programy screeningu karcinomu prsu v EU
Obr. 7: Inspirace pro novináře... (červnové číslo JMS)
Obr. 7: Inspirace pro novináře... (červnové číslo JMS)
Obr. 8: Současné programy screeningu nádorů v ČR
Obr. 8: Současné programy screeningu nádorů v ČR
Obr. 9: Aktuální data NOR: celková zátěž ZN prsu u žen v ČR
Obr. 9: Aktuální data NOR: celková zátěž ZN prsu u žen v ČR
Obr. 10: Epidemiologické trendy incidence a mortality karcinomu prsu v České republice – počet na 100 000 žen
Obr. 10: Epidemiologické trendy incidence a mortality karcinomu prsu v České republice – počet na 100 000 žen
Obr. 11: Epidemiologické trendy incidence a mortality karcinomu prsu v České republice – přepočet na evropský věkový standard (ASR-E)
Obr. 11: Epidemiologické trendy incidence a mortality karcinomu prsu v České republice – přepočet na evropský věkový standard (ASR-E)
Obr. 12: Studie OECD: Health at a Glance 2017 – mezinárodně ověřený významný pokles mortality na karcinom prsu u žen v ČR
Obr. 12: Studie OECD: Health at a Glance 2017 – mezinárodně ověřený významný pokles mortality na karcinom prsu u žen v ČR
Obr. 13: Analýza časových trendů: joinpoint regrese
Obr. 13: Analýza časových trendů: joinpoint regrese
Obr. 14: 5leté relativní přežití pacientek se ZN prsu (C50) v ČR
Obr. 14: 5leté relativní přežití pacientek se ZN prsu (C50) v ČR
Obr. 15: Pokrytí cílové populace screeningu v letech 2003-2016
Obr. 15: Pokrytí cílové populace screeningu v letech 2003-2016
Obr. 16: Mezinárodní srovnání screeningových programů v EU
Obr. 16: Mezinárodní srovnání screeningových programů v EU
Obr. 17: Pokrytí cílové populace screeningu v rámci věkových skupin
Obr. 17: Pokrytí cílové populace screeningu v rámci věkových skupin
Obr. 18: Časový vývoj základních charakteristik programu
Obr. 18: Časový vývoj základních charakteristik programu
Obr. 19: Srovnání zastoupení stadií – NOR, screening
Obr. 19: Srovnání zastoupení stadií – NOR, screening
Obr. 20: Časné indikátory kvality ve screeningu karcinomu prsu v ČR
Obr. 20: Časné indikátory kvality ve screeningu karcinomu prsu v ČR
Obr. 21: Počet vyšetření v centrech
Obr. 21: Počet vyšetření v centrech
Obr. 22: Detekční míra (na 1000 vyšetření)
Obr. 22: Detekční míra (na 1000 vyšetření)
Obr. 23: Podíl pokročilých karcinomů (stadium II a více)
Obr. 23: Podíl pokročilých karcinomů (stadium II a více)
Obr. 24: Závěr
Obr. 24: Závěr

Reference

  1. Marmot MG, Altman DG, Cameron DA, Dewar JA, Thompson SG, Wilcox M. The benefits and harms of breast cancer screening: an independent reviewBritish Journal of Cancer 2013; 108(11): 2205–2240.
  2. Broeders M, Moss S, Nyström L, Njor S, Jonsson H, Paap E, Massat N, Duffy S, Lynge E, Paci E; EUROSCREEN Working Group. The impact of mammographic screening on breast cancer mortality in Europe: a review of observational studies. Journal of Medical Screening 2012; 19(Suppl 1):14-25.
  3. Lauby-Secretan B, Loomis D, Straif K. Breast-Cancer Screening – Viewpoint of the IARC Working Group. New England Journal of Medicine 2015; 373(15): 1479.
  4. Johns LE, Swerdlow AJ, Moss SM. Effect of population breast screening on breast cancer mortality to 2005 in England and Wales: A nested case-control study within a cohort of one million women. Journal of Medical Screening 2018; 25(2): 76-81.
  5. Dušek L, Mužík J, Kubásek M, Koptíková J, Žaloudík J, Vyzula, R. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, Brno 2005. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. ISSN 1802-8861.
  6. OECD (2017), Health at a Glance 2017: OECD Indicators, OECD Publishing, Paris.
  7. Cancer Screening in the European Union, Report on the implementation of the Council Recommendation on cancer screening. 2017.

 

23.5.2018 ÚZIS ČR


Zpět